Boží hod vánoční je jedním z nejdůležitějších svátků v roce. Znáte tradice a zvyky s ním spojené?

Boží hod je prvním svátkem vánočním a zcela nepochybně patří mezi nejvýznamnější dny křesťanského kalendáře. Kromě křesťanů ho však s velkou chutí slaví také miliony lidí, kterým jinak víra v boha v podstatě nic neříká. A není divu. Boží hod a vůbec celé Vánoce, to je čas klidu, míru a radosti. Čas rozjímání a jedinečná příležitost k setkávání s rodinou a přáteli. A něco takového si nechce nechat ujít většina z nás. Nejspíš ani vy.

Víte ale, proč  Boží hod připadá právě na 25. prosince? A znáte alespoň nějaké tradice, zvyky a pověry, které jsou s tímto svátkem spojeny?    

Boží hod vánoční slavíme 25. prosince. Víte proč?

Většina lidí, přinejmenším v našich končinách, má Vánoce spojeny především se Štědrým dnem. Ve skutečnosti však svátky začínají až o den později. Tedy 25. prosince. A proč vlastně první svátek vánoční neboli Boží hod připadá právě na toto datum? Protože se v tento den údajně narodil Ježíš Kristus. Podle toho, co stojí v Bibli, se mladá žena jménem Marie vydala spolu se svým snoubencem Josefem do Betléma, kde se měli oba zúčastnit sčítání lidu. Marie pak v Betlémě přivedla na svět Spasitele jménem Ježíš Kristus. Boží hod je tedy připomínkou dne narození Ježíše a většina křesťanů ho takto také vnímá.

Navzdory této ustálené tradici musíme ale zmínit skutečnost, že je tu i celá řada teologů a astronomů, kteří datum narození Ježíše Krista zpochybňují. Tvrdí, že se narodil v jinou roční dobu a to s největší pravděpodobností na podzim. A mají pro svá tvrzení nejrůznější argumenty. Například? V evangeliích se kupříkladu hovoří o pastýřích pasoucích svá stáda pod širým nebem. Těm se v noci zjevil anděl, aby jim pověděl o Ježíšově narození. V Izraeli se však stáda od nepaměti pásla jen od března do listopadu. I z toho lze usuzovat, že se Spasitel nenarodil v prosinci.

Jak to bylo doopravdy však zřejmě není až tak důležité. Vánoce a tedy i Boží Hod slaví křesťané rádi a to prý zhruba už od čtvrtého století, kdy tyto svátky do značné míry nahradily pohanské oslavy slunovratu.

Duchovní hodování

Boží hod vánoční, jinak také slavnost Narození Páně, případně pak první svátek vánoční. To je 25. prosinec. Právě tímto dnem začíná období Vánoc a to navzdory faktu, že mnozí z nás vydatně slaví už o den dříve a za nejdůležitější den vánočních svátků považují Štědrý den.

Napadlo vás někdy, proč nese 25. prosinec označení Boží hod? Ne, nesouvisí to s klasickým hodováním v podobě, jakou si většina z nás asi dnes představí. Tedy se stoly plnými nejrůznějších dobrot. Jde o hody duchovní! Na Boží hod věřící navštěvují kostel, kde se účastní mše, jejíž součástí je i svaté přijímání. Každý věřící má v tento čas rozjímat o příchodu Ježíše a naplnit svou duši klidem a mírem. Někomu se to daří více, někomu méně. A není divu, že se každý nedokáže zcela odpoutat od každodenních starostí. Žijeme totiž ve velmi hektickém světě. Vlivem toho se charakter vánočních svátků v posledních dekádách poněkud proměnil. Duchovno se často vytrácí a ustupuje komerci a skutečnému hodování.

Co bylo ve svátek zapovězeno

S oddychem od každodenních povinností, který dnes jistě každý uvítá, byla spojena i prastará tradice. Ta na Boží hod věřícím zakazovala práci. Lidé si zkrátka měli dopřát ticho a pokoj potřebný k rozjímání nad duchovním rozměrem svátků. Nesmělo se však nejen pracovat, ale ani doma uklízet. Podle lidových pověr se například neměly vynášet odpadky, nemělo se zametat a hlavně se nesmělo prát ani věšet prádlo. Někde bylo v minulosti prý zakázáno i stlát postele. A pokud v domě vyhasnul oheň, nesměl se znovu rozdělat dřív než následující den. Práce jednoduše lidi odvádí od rozjímání a je ve vztahu k významu svátečného dne vyjádřením neúcty. Proto se jí měli vyhýbat.

Dodržováno ale bylo většinou také něco, co by se některým z nás dnes asi příliš nelíbilo. Člověk se neměl příliš přejídat! Známe však i další věci, které se na Boží hod rozhodně nesměly dělat. Například návštěvy. Ty bývaly rovněž zapovězeny. Mohly totiž podle pověry přinést do domu neštěstí. Pokud člověk někoho potkal venku, samozřejmě ho pozdravil a popřál mu klidné svátky. Na návštěvu ale nikdo nechodil. Překročit v tento den práh cizího domu, to by mohlo přinést smůlu. Tento zvyk nám ale dnes asi připadá podivný a tak ho nedodržujeme. Návštěvy příbuzných a přátel jsou více méně samozřejmou součástí prvního svátku vánočního.  

Výstřel z pušky nebo čerstvě upečený chléb

Věcí, které byly věřícím zapovězeny, nebylo málo. Porušení těchto „tabu“ mohlo člověku přinést smůlu. Existovaly však i věci, které prý přinášely štěstí. Například v noci na Boží hod vzít pušku a vystřelit z ní směrem k Měsíci. Ale kdo by to dnes zkoušel, že? Rozumnějším počinem, který by mohl do domu přinést trochu toho potřebného štěstí, bude jistě pečení chleba. Chléb, který hospodyňka upekla 25. prosince měl údajně čarovnou moc a dokázal prý i vyléčit nemocného člověka. Doslova požehnáním byla prý také vajíčka, která vaše drůbež snesla právě na Boží hod. Tradovalo se také, že fouká-li v tento sváteční den jižní vítr, přináší s sebou dobrý rok.  

Jídlo a pranostiky

Pokud jde o jídlo, pomineme-li zázračný chléb, na Boží hod měla hospodyňka připravit to nejlepší, co bylo vůbec k dispozici. Většinou šlo o pečenou husu nebo kachnu. Tuto tradici ostatně s chutí dodržujeme i dnes. Drůbež si ve svátek dopřáváme nejčastěji s knedlíkem a se zelím. Někdy jsou to zmíněná husa či kachna, jindy pečeme kuře nebo krůtu. 

S 25. prosincem je spojeno hned několik lidových pranostik. Lidé totiž v minulosti věřili, že na základě toho, jaké je od Božího hodu až do Tří králů počasí, lze předpovědět počasí klidně na celý následující rok a je tedy možné usuzovat i na to, jaká bude úroda. A všímali si i dalších věcí, nejen počasí. Například? Ve vinařských krajích věřící při mši bedlivě sledovali sluneční paprsky pronikající do kostela skrze okenice. Když ozářily pana faráře, bylo to jasné znamení bohaté úrody, kterou přinese příští rok.

Pranostiky:

Mráz na Boží narození, zima se udrží bez proměny.

Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.

Jasné Vánoce, hojnost vína i ovoce.

Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.

Když čas před Vánocemi až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.

Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.

Vánoce na ledě – Velikonoce na blátě.