Jak se zbavit mravenců v domě i na zahradě – šetrné, a přitom vcelku efektivní metody

Když se potřebujete zbavit mravenců v domě nebo na zahradě, měli byste nejprve vyzkoušet nějakou přírodní metodu. Možné samozřejmě je, že nebudete 100% úspěšní, ale protože je okolo nás nejrůznější „chemie“ více než dost, určitě dává smysl vydat se pro začátek touto šetrnější cestou.

Asi víte, že mravenci jsou v přírodě více méně užitečnými tvory. Když se ovšem rozhodnou nastěhovat do vaší kuchyně, do skleníku nebo pod dlažbu na terase, nebo když začnou „chovat“ mšice na vašich ovocných stromech, příjemné vám to jistě nebude. O tom není pochyb.

Podíváme se tedy, jak můžete tyto nezvané hosty ze svého teritoria nějak ohleduplně vystrnadit. Některá z metod dříve či později určitě zabere.    

Mravenci jsou většinou užiteční, ale v domě je rozhodně nechcete

Mravenci patří k nejlépe organizovaným živočišným druhům na planetě. V tom jsou do jisté míry podobní lidem. Jejich kolonie fungují jako jeden velký organismus. Každý jedinec má přitom v takové kolonii přesně určenou roli. A tu svědomitě plní. Ať už jsou to dělníci, vojáci nebo mravenčí královna, všichni mají své úkoly. Navzájem pak komunikují pomocí feromonů a dokážou si tak předávat informace o potravě nebo o hrozícím nebezpečí. V přírodě jsou nepostradatelní. Provzdušňují půdu, rozkládají organický materiál a pomáhají udržovat rovnováhu třeba tím, že likvidují různé škůdce. To je prostě fakt. Jenže doma, tam je rozhodně mít nechcete. V domácnosti jsou zkrátka na obtíž.

V našich krajích žije více než sto druhů mravenců. Ovšem pouze několik málo z nich se pravidelně objevuje v blízkosti lidí. Nejčastěji jde o mravence obecného (Lasius niger), který se do našich domácností velmi rád vydává pro nějakou tu sladkou dobrotu. Narazit lze i na obávaného mravence zvaného faraon, což je drobný žlutý druh, který miluje teplo a dokáže vytvořit velmi rozsáhlé kolonie hned s několika královnami. Na zahradách se pak často setkáme s mravencem žlutým (Lasius flavus), který si s oblibou buduje hnízda pod trávníkem. Občas se k vám mohou zatoulat rovněž lesní mravenci, kteří jsou však chránění a přímo do domu se vám obvykle nenastěhují.      

Potrava a voda, teplo nebo úkryt – to jsou velká lákadla

Mravenci se v našich zahradách a v našich příbytcích neobjevují náhodou. Jejich přítomnost má vždy velmi dobrý důvod. Jaký? No, nejčastěji u nás hledají potravu. Zejména pak zbytky něčeho sladkého. Chutná jim cukr, med, džem i ovoce. Láká je také medovice produkovaná mšicemi, o které, jak už jsme uvedli, sami aktivně pečují. Mnohdy ale nepohrdnou ani jídlem určeným pro domácí mazlíčky. Prostě nejsou příliš vybíraví. Dalším lákadlem je voda, kterou nacházejí v koupelnách, kuchyních nebo v miskách pod květináči. A nesmíme zapomínat ani na teplo a přirozenou potřebu se ukrýt. To je samozřejmě vábí také. Praskliny ve zdech, spáry kolem oken či prostory pod podlahou. To jsou ideální místa, kde se mohou mravenci ukrývat.  

Co mohou nezvaní návštěvníci způsobit v zahradě?

Na zahradě mohou mravenci způsobit více škody, než se zdá. Rostliny sami přímo sice neničí, ale zmíněným „chovem“ mšic kvůli medovici je poškozují. A to někdy i fatálně. Medovice totiž na rostlinách podporuje vznik plísní. A nejen to. Velké množství mšic rostliny celkově vysiluje. Mravenci je navíc chrání a přenášejí je na další a další rostliny, což může na zahradě nadělat pěknou paseku. Nejčastěji je najdete na jabloních, třešních i višních, daří se jim na švestkách, meruňkách, rybízu nebo angreštu. Nepohrdnou ale ani okrasnými rostlinami.

Pokud jde o trávník, pod ním si budují svá hnízda. Kopečky jemné hlíny ho pak hyzdí. Navíc tím, jak pod trávníkem hloubí chodbičky, uvolňují půdu a trávník se může místy propadat a kvůli narušeným kořenům také vysychat. A v ohrožení není jenom trávník. Máte na dvorku dlažbu? Mravenci ji mohou podhrabat. Někde ji nadzvednou, jinde se naopak propadne. A co takový skleník? Tam už je vůbec potkat nechcete. Ve skleníku se jim kvůli teplu a vlhku obvykle moc líbí, ale mohou to odnést hlavně mladé rostliny, které v něm pěstujete.  

Do domu se dostanou jako nic

Řekli jsme sice, že je většina mravenců svým způsobem užitečná. Vždy to ale určitě neplatí. Ohniví mravenci z Ameriky, kteří se nedávno usadili na Sicílii, patří k nejobávanějším druhům hmyzu. S těmi se ale u nás zatím díky bohu nesetkáte.

"Tuzemští" mravenci se kromě zahrady občas rádi nastěhují také do vašeho domu. Dovnitř se dík své velikosti dostanou snadno. Obvykle jim ani nemusíte otevřít. A co můžete od takové „návštěvy“ asi tak očekávat? Není toho málo. Posuďte sami:

• Kontaminují potraviny - Dostanou se do cukřenky, medu i do mouky, proniknou k pečivu či do krmiva pro domácí zvířata. Potraviny jsou pak z hygienického hlediska závadné a je lepší se jich zbavit.
• Znečistí různé povrchy - Zanechávají za sebou stopy třeba v podobě drobného organického materiálu. Hlavně v kuchyni není o co stát.
• Poškodí obaly potravin - Prokoušou papírové ale i tenké plastové obaly, aby se dostali k tomu, co jim chutná.
• Mohou se u vás i ubytovat Některé druhy (např. mravenec faraon) mohou zahnízdit v dutých stěnách, v izolaci nebo pod podlahou, a to si pak teprve užijete.
• Přinesou mšice na pokojové rostliny - Mravenci mohou ze zahrady přenést mšice do vašeho domu a tam je začít „chovat“ na pokojovkách. Rostliny mohou začít chřadnout, pokud včas nezasáhnete.

Jak na mravence vyzrát? Nejdřív to zkuste bez chemie

Konečně se dostáváme k tomu, jak mravence z domu i ze zahrady vystrnadit. Není to sice vždy snadné a faktem navíc je, že se asi dříve či později vrátí, ale zvládnout se to dá. Nejprve se pojďme podívat, jak je můžete vyhnat ze zahrady. A samozřejmě začneme těmi nejšetrnějšími metodami, protože na chemické přípravky je vždycky času dost.

Zlikvidujte mšice – pokud se vám podaří odstranit ze stromů a dalších rostlin co nejvíce mšic, budou mít mravenci o důvod méně se u vás zdržovat. A jak na to? Zkuste rostliny omýt slabším proudem vody. Nepovedlo se? Tak si vyrobte domácí postřik na mšice.

Zde jsou tři recepty:

Česnekový výluh - 3 až 4 stroužky česneku povařte ve 250 ml vody a výluh dále nařeďte, abyste dostali 1 l postřiku.

Výluh z kopřiv – asi 10 dkg kopřiv nechte cca 24 h louhovat v litru vody (částečně vadí mšicím a částečně může posilovat oslabenou rostlinu – má tedy dvojí efekt).

Mýdlová voda – v litru vody rozmíchejte menší lžíci draselného mýdla.

Několik doporučení pro aplikaci:

Stříkat večer nebo brzy ráno (ne na prudkém slunci).

Nejdřív vyzkoušet na malých částech napadené rostliny.

Po 2–3 dnech postřik zopakovat, protože domácí postřiky mají obvykle krátký účinek.

Důležité je zasáhnout přímo kolonie mšic (hlavně spodní strany listů).  

Bariéry a odpuzovače

V boji s mravenci lze samozřejmě sáhnout ještě po dalších zbraních. Můžete vytvářet různé bariéry nebo použít všelijaké odpuzovače. Docela často to funguje.

Bariéry

Mravencům prostě zkuste zabránit v tom, aby se na stromy za svými mšicemi vůbec dostali. A to třeba těmito způsoby:

• Sežeňte si lepové pásy – jimi oblepíte kmen stromu, takže se přes pás mravenci nedostanou výš.
• Textilie namočená v oleji – omotaná kolem kmene může mít podobný efekt. Zkrátka mravence nepustí výš na strom.
• Odstraňte „mosty“ – větvičky dotýkající se země, vysokou trávu nebo různé opory mladých stromků – vše odstraňte, jelikož to mravencům často slouží jako most, po kterém se snadno dostanou za svými mšicemi.

Odpuzovače

Použijte rostliny či látky, které mravencům z nějakého důvodu vadí. Zkrátka je odpuzují nebo je matou (přerušují feromonovou stopu). A s čím byste mohli mít úspěch? Na některé mravence platí například toto:

• Skořice, citronová šťáva, ocet nebo mletá káva – to vše lze aplikovat na spodní část kmene a narušit tak feromonovou stopu.
• Vysaďte ty „správné“ rostliny - poblíž stromů a dalších rostlin, které chcete ochránit, vysaďte levanduli, pelyněk či mátu.
• Popel nebo křída – okolo stromu, případně rovnou na kmen, nasypte drcenou křídu nebo dřevěný popel – obvykle to má žádoucí efekt, byť spíše krátkodobější. Obě látky totiž částečně mažou feromonové stopy, jimiž se mravenci řídí. Ti pak ztrácejí orientaci.  

Aby se mravencům ve vaší zahradě moc nelíbilo, můžete zkusit i další, velmi jednoduché věci. Například jim ničte hnízda, která budují pod trávníky. Prostě neustále rozhrnujte kopečky jemné zeminy, které se objevují na povrchu a tím částečně narušíte i obydlí mravenců pod zemí. Můžete je také zkusit polít horkou vodou. Dále pak provzdušňujte a dosívejte trávník a nezapomeňte ho pravidelně zalévat. Mravenci totiž mají rádi suché prostředí a tak se jim ve vlhkém trávníku asi příliš líbit nebude.  

Jak zatočit s mravenci v domě?

Mravenci na zahradě, pokud jich je příliš, jsou někdy velkou nepříjemností. Pořád je to ale prkotina ve srovnání s tím, když se rozhodnou nastěhovat rovnou k vám, do vašeho domu. Naštěstí s nimi lze bojovat podobně jako na zahradě. Tedy bez chemie a tudíž vcelku šetrně. Například takto:

• Utěsněte vstupy – protože prevence je vždy nejlepší. Netěsnící okna, prasklé sokly, odchlípnuté parapety nebo prostupy pro kabely – to vše si mravenci vyloží jako pozvánku.
• Odstraňte vše, co je láká – aby měli co nejméně důvodů k návštěvě. Sklenice s medem i cukřenka ať jsou vždy uzavřeny, pečivo ať je v chlebníku. Uklízejte drobky i rozlitý sirup, nenechávejte nikde sklenice s nedopitým džusem atd. Snažte se, aby kolem dřezu nestála voda, která mravence rovněž láká.
• Kontrolujte pokojové rostliny – pokud se na nich objeví mšice, mravenci to dříve či později zjistí a nejspíš si přijdou pro svou dávku medovice.  Mšice tedy případně zlikvidujte – prospějete rostlinám i sobě.
• Najděte a přerušte jejich stezku – aby to měli s návratem složitější. Když zjistíte, kudy se k vám mravenci dostávají, můžete mezeru utěsnit a okolní povrchy navíc potřít mýdlovou nebo citronovou vodou, abyste zničili feromonovou stopu. Máta nebo levandule poblíž oken či dveří mohou fungovat jako prevence. Mravencům tyto rostliny narušují orientaci podobně jako mýdlová či citronová voda.  

Někdy to chce silnější zbraně

Pokud je kolonie mravenců příliš velká nebo se k vám mravenci vracejí opakovaně, bude nejspíš nutné zvolit jinou strategii a chtě nechtě sáhnout po „chemických zbraních“. Zkrátka budete muset zvolit účinnější prostředky. Nejspolehlivějším řešením bývají gelové nástrahy, které často zlikvidují celou kolonii. Jde o lepivé gely s obsahem jedu a příměsí něčeho sladkého (sirupu). Chuti sladkého mravenci neodolají a jelikož všechen gel sami nepozřou, ale odnášejí ho do hnízda, zahubí tak i ostatní. Většinou to funguje spolehlivě. Gel nastražíte tam, kde se mravenci nejčastěji pohybují. Jen dávejte pozor, aby to nebylo v blízkosti vašich potravin!

Snad ale zabere některý z šetrnějších prostředků a tuto drsnější metodu vůbec potřebovat nebudete. Mravenec je přece jenom celkem užitečný tvor. Tedy alespoň většina druhů. To jen u vás doma se to tak ani trochu nejeví.

Obrázky č. 4, 8, 9 a 10 vytvořeny pomocí nástrojů AI