Kdy a jak opravit prasklinu ve zdi svépomocí a kdy se obrátit na odborníka – rady a tipy

Opravit prasklinu ve zdi zvládnete nejspíš i sami, jste-li alespoň trochu šikovní. A my vám samozřejmě poradíme, jak na to. Jak se s takovou závadou co nejlépe vypořádat. Než si ale řekneme, co můžete podniknout, je dobré si ujasnit, jaké druhy prasklin se v našich příbytcích vůbec objevují. Není totiž prasklina jako prasklina. Některé jsou spíše jen kosmetickou vadou, zatímco jiné mohou signalizovat závažnou poruchu celé stavby.

A jak jinak, je to právě charakter problému, který rozhoduje o způsobu řešení. Jde tedy o to, zda je prasklina takového rázu, že se o ni opravdu můžete postarat sami, nebo jestli je naopak tak závažná, že bude nezbytné povolat odborníka. V prvním případě, tedy u opravy svépomocí, pak ještě musíte zvolit optimální postup. No a v případě druhém, tedy u vážnějšího problému, kdy už bude prasklina vyžadovat odborný zásah, jde celá věc tak trochu mimo vás. Profesionál, ten už zkrátka bude vědět co a jak, a bez vaší pomoci se nejspíš obejde.  

Praskliny ve zdech nejsou ničím výjimečným

Asi byste těžko hledali někoho, kdo má stěny svého bytu či domu zcela dokonalé. Snad s výjimkou čerstvých majitelů novostaveb. Nějaká ta prasklina se totiž dříve či později objeví téměř všude. A není divu. Na každou zeď působí celá řada vlivů. Každá taková závada má zkrátka svou příčinu. Přirozeným sedáním stavby počínaje, přes značné výkyvy teplot až třeba po vlhkost, která žádnému zdivu ani omítce pochopitelně nesvědčí.

Například jemné vlasové trhlinky jsou poměrně častým jevem v případě již zmíněných novostaveb. Samozřejmě se neobjevují hned. To by totiž signalizovalo špatně odvedenou práci. Už po několika málo letech však rozhodně nejsou nijak výjimečným jevem. A zpravidla ani něčím, co by vás mělo znepokojovat. Bývá to záležitost spíše jen kosmetická a poradíte si s ní jistě sami. Horší je to ale tehdy, když začnete pozorovat, že se prasklina pozvolna rozšiřuje nebo snad dokonce mění směr. Příliš široké, výrazně sešikmené nebo tzv. stupňovité praskliny mohou znamenat vážnější problém. A to hlavně objevují-li se třeba poblíž dveří či oken nebo v rozích místností. Pokud se s něčím takovým setkáte, neztrácejte čas a oslovte nějakého odborníka. Nejlépe statika.  

Nejčastější příčiny

Praskliny často vznikají v místech, kde na sebe navazují odlišné stavební materiály a rovněž tam, kde na konstrukci stavby dlouhodobě působí zvýšený tlak. Různé materiály reagují na zátěž, vlhkost i na teplotní výkyvy odlišným způsobem, a právě to často vede k prasklinám. Důvody mohou být prostě všelijaké.

Praskliny ve zdech tedy nevznikají samy od sebe. Mají své příčiny. K nejčastějším lze řadit tyto:

• Napojení odlišných materiálů – je poměrně častou příčinou. Spojení různých materiálů (např. cihla + beton) se časem může projevit prasklinou v omítce.
• Přirozené sesedání stavby – je typickou příčinou vzniku prasklin hlavně u novostaveb, jelikož během prvních let po jejich dokončení dochází k lehkým pohybům celé konstrukce.
• Vlhké zdivo – patří k nejčastějším příčinám. Třeba kvůli nedostatečné či poškozené hydroizolaci dochází k opakovanému zvlhčování a zase vysychání zdiva, přičemž se částečně mění i jeho objem. Omítka pak nabobtná a praskne.
• Teplotní změny – zdivu rovněž vadí. Rozpínaní a smršťování materiálů vlivem změny teplot vytváří v omítkách pnutí. Praskliny na sebe nenechají dlouho čekat.  
• Špatně odvedená práce – je bohužel také jednou z příčin vzniku prasklin. Odbytá příprava podkladu, ale i nevhodně zvolená směs mohou vést poměrně záhy k problémům.
• Mechanická zátěž – způsobená například dlouhodobě zvýšeným provozem v bezprostředním okolí domu nebo necitlivým stavebním zásahem se nějakou prasklinou zdiva obvykle projeví.
• Kořeny větších stromů – které rostou blízko základů stavby, mohou být rovněž jednou z příčin vzniku prasklin.  

Kdy je to maličkost a kdy už vážná komplikace?

Jak už jsme řekli, pokud jde o závažnost problému, prasklina na zdi může být dvojího charakteru. Buď je to prasklina spíše jen kosmetická, která vás nemusí příliš znervózňovat, protože vaši nemovitost nijak neohrožuje. Nebo jde o prasklinu potenciálně nebezpečnou, která může být projevem narušené konstrukce domu. Jak to ale na první pohled poznat?

• Kosmetická závada – to je zpravidla prasklina o síle 1 až 1,5 mm. Puklá je pouze omítka a nikoliv zdivo. V průběhu času se nezvětšuje, ani jinak výrazněji nemění.
• Potenciálně nebezpečný problém – představuje prasklina širší než 2 mm, která obvykle zasahuje i do zdiva. Když má ještě k tomu tendenci se zvětšovat a objeví-li se navíc okolo oken nebo v rohu nějaké místnosti, co nejdříve jednejte. Chce to nejspíš odborníka!  

Jak opravit menší praskliny?

Jak už víte, s menšími prasklinami si nemusíte lámat hlavu. A pokud jste navíc alespoň trochu zruční, obejdete si i bez řemeslníka. Opravu zvládnete svépomocí. Co budete potřebovat?

Nachystejte si toto:

Špachtli

Brusný papír nebo kostku

Štětec nebo váleček na malování

Kvalitní tmel

Penetraci

Barvu na přetření

A jaký bude postup?

Špachtlí a štětcem odstraňte prach a uvolněnou omítku.

Štětcem naneste penetraci, která zajistí lepší přilnavost tmelu.

Prasklinu vyplňte sádrovým nebo akrylovým tmelem a nechte zatvrdnout.

Po zatvrdnutí místo lehce přebruste brusnou kostkou nebo papírem.

Stěnu natřete barvou.  

Když je to složitější

Sice jsme řekli, že větší praskliny obvykle vyžadují odborný zásah, nemusí to tak být ale vždy. Pokud máte rozsáhle pukliny okolo oken nebo dveří, případně v rozích místností, nic neriskujte a na nějakého profesionála se samozřejmě obraťte. Jsou-li však širší praskliny jinde, a hlavně pokud se objevují pouze v omítce, není třeba panikařit. O nic závažného nejspíš nejde a do opravy se tak jako v případě drobnějších prasklinek můžete pustit sami. Jen postup bude lehce odlišný.

Prasklinu pomocí špachtle více „otevřete“ do tvaru V, aby tmel ke zdivu lépe přilnul.

Smetáčkem nebo suchým štětcem omeťte prach.

Naneste penetraci a počkejte raději 2 až 3 hodiny na úplné zaschnutí.

Prasklinu vyplňte tmelem, a to hezky postupně v několika tenčích vrstvách.

U rozsáhlejšího poškození si můžete vypomoci ještě vložením kousku výztužné skelné pásky, kterou důkladně vtlačíte do první vrstvy tmelu.

První vrstvu vyhlaďte špachtlí.

Po zaschnutí naneste další tmel, opět zeď vyhlaďte a po vytvrdnutí ještě obruste.

Pak už stačí jen nanést barvu.  

Rozhodně volejte statika!

Z menších prasklin tedy není nutné dělat žádnou vědu. Zpravidla si s nimi snadno poradíte. Existují ale situace, kdy už je to na pováženou. Pokud má prasklina více než 3 mm na šířku a kromě omítky zasahuje i do zdiva, bude to vyžadovat odborné posouzení. A jestli vám snad dokonce praskla zeď šikmo nad oknem nebo se objevily větší pukliny v rohu místnosti, pak už vůbec na nic nečekejte a určitě volejte statika!

Odborné a navíc včasné posouzení celého problému je totiž prvním a zcela nezbytným krokem na cestě k nápravě. Do žádných oprav svépomocí, které by s největší pravděpodobností stejně nic nevyřešily, se v takovém případě sami nepouštějte.

Obrázky č. 2, 3, 5, 6 a 7 vytvořeny pomocí nástrojů AI