Tradice velikonočních svátků

Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem všech křesťanů. Zajímavé je, že nemají nijak pevně stanovené datum. Podle naší západní křesťanské tradice jsou Velikonoce první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti a připadne-li tento úplněk právě na neděli, slaví se Velikonoce až neděli následující. Velikonoční pondělí tak může být už 22. března, ale stejně tak až 26. dubna. Podíváme-li se dále na východ, pak podle pravoslavné tradice, řídící se juliánským kalendářem, jsou Velikonoce slaveny vždy o něco později, než u nás.

Svátky jara

V našich končinách jsou však Velikonoce spíše než jako svátky křesťanské, pojímány jako jakási oslava přicházejícího jara, jako oslava nového života. Tomu odpovídá i velikonoční výzdoba, se kterou se během nich můžeme běžně setkat nejen v domácnostech, ale též ve veřejném prostoru, zejména pak v obchodech, školách, školkách apod. Velikonoční dekorace mohou mít mnoho podob, ale existuje několik základních symbolů, které o těchto svátcích ve výzdobě zkrátka chybět nemohou.

Vajíčko především

O Velikonocích se vajíčko objevuje prostě všude a to v mnoha barevných variacích, ozdobené těmi nejrozmanitějšími způsoby. Je tomu tak jistě proto, že v celé řadě kultur je vajíčko symbolem plodnosti, nového života a vzkříšení. Například v Řecku barví vajíčka především na červeno, protože je pro ně právě tato barva symbolem obnovy života a ukřižování Ježíše Krista. Vajíčka lze zdobit natvrdo uvařená nebo je možné použít jenom jejich prázdné skořápky, ze kterých vznikají kraslice. Barevná vajíčka i kraslice se pokládají jako dekorace do proutěných košíků nebo do mladé trávy a osení, které jste si za tímto účelem v misce vypěstovali. Kraslice můžete také rozvěsit takřka po celém domě a nejlépe budou samozřejmě vypadat na různých větvičkách umístěných ve váze.

Použijte přírodní dekorace

K svátkům jara patří již zmíněné obilí neboli osení. Chcete-li jím zkrášlit svůj příbytek, musíte jej zasít nejméně tři týdny před Velikonocemi, aby stihlo vzklíčit a trochu vyrůst. Nejčastěji se za tímto účelem používá pšenice nebo žito. Zasejete ho do hlíny v nižším květináči, případně v míse a denně ho zlehka kropíte vodou. Se stejným předstihem můžete zasít i trávu. Ve svěže zeleném osení či trávě budou barevná vajíčka a kraslice vypadat moc hezky a takovou dekoraci, doplněnou drobnějšími jarními květinami jako jsou petrklíče nebo narcisky, pak můžete umístit téměř kdekoliv v domě. Dobře bude vypadat nejen na okně, ale i na svátečním stole a třeba i na menším stolku někde v předsíni.

Větvičky jívy nebo břízy vložené do vázy rovněž zkrášlí váš velikonoční domov. Necháte je zhruba dva týdny rašit někde v chladnější místnosti a kočičky a jehnědy potom ozdobíte kraslicemi a barevnými pentlemi.

Krása velikonočních věnců

Jejich výroba není nikterak náročná a zvládne ji každý trochu zručnější člověk. Stačí vám uschlé traviny, sláma, větvičky, provázek a pochopitelně ozdobená vyfouknutá vajíčka. Z větviček vytvoříte věnec. Vyfouklými vajíčky opatrně protáhnete provázek, jehož konce svážete k sobě a takto vzniklý kruh z velikonočních vajíček připevníte k věnci. Do věnce ještě vpletete kousky slámy a suchých travin tak, aby výsledek co nejvíce připomínal ptačí hnízdo. Přidejte klidně i pár jarních květin. Hotový věnec můžete zavěsit na dveře, ale efektně bude vypadat i položený na okně či na stole.

Podobně můžete zhotovit i pelíšek pro velikonočního zajíčka. Zajíček může být pečený, čokoládový nebo vyrobený ze dřeva. Věděli jste, že tradice velikonočního zajíčka je relativně mladá a objevila se poprvé v Německu počátkem minulého století?

Pečené symboly Velikonoc

K těm nejběžnějším patří již zmiňovaný velikonoční zajíček, tradičnější beránek a také klasický mazanec. Beránek je s velikonočními svátky úzce spjat již od dávných dob a v křesťanské tradici má úlohu oběti položené za spásu světa. Všechny tyto symboly se jistě dají péct a zdobit na mnoho způsobů. V současné době se třeba beránek nebo zajíček připravují nejčastěji z piškotového těsta, někdy se navíc i polijí čokoládou nebo ozdobí barevnými stuhami.

Pomlázka

Kdo by neznal spletený svazek vrbových proutků ozdobený různobarevnými pentlemi, který přichází ke slovu na velikonoční pondělí? Chlapci a muži vyrážejí na koledu a šleháním pomlázkou (pomlazováním děvčat) se domáhají výslužky. Tradice stará již několik století je v našich končinách velmi oblíbená a pro mnohé z nás má stále svoje kouzlo. Kromě Čech a Moravy se s ní však setkáte už pouze na Slovensku a v některých částech Polska. Například v Maďarsku se dívky a ženy namísto šlehání polévají vodou, aby byly plodné.

Vyzkoušejte i venkovní výzdobu

Zdobení vánočních stromů na náměstích nebo zahradách rodinných domů dnes považujeme za celkem samozřejmou věc. Co ale o Velikonocích? Například u našich sousedů v Německu a Rakousku se s keři a stromky ozdobenými stuhami, kraslicemi i dalšími symboly Velikonoc setkáte zcela běžně a věřte, že je to velice příjemný pohled. Nechcete to letos vyzkoušet na svojí předzahrádce také?

Líbilo se?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *