Už u vás rostou houby? A víte, co si z nich v kuchyni připravit?

Konečně rostou houby. Není to sice ve srovnání z předešlými roky žádná sláva, ale přece jen rostou. S trochou štěstí se tedy nebudete z lesa vracet s prázdnou. Abyste ale byli úspěšní, musíte alespoň přibližně vědět, kam se za nimi vydat. Faktem totiž je, že na celé řadě míst prozatím nezakopnete ani o prašivku.

No, a proto vám dnes řekneme, ve kterých částech republiky jsou vaše šance na solidní úlovek nejvyšší a podíváme se, kde by vaše snaha byla nejspíš marná. A pro případ, že se vám opravdu zadaří, přidáme i několik zajímavých receptů. Třeba je vyzkoušíte.

Konečně rostou houby. Na plný košík si ale ještě chvíli počkáme

Pořádná smaženice, růžovky na kmíně nebo lahodný houbový guláš. Už se vám sbíhají sliny? Pokud ano, pak věřte, že nejste sami. Češi houby většinou milují a jen málokdo si alespoň párkrát do roka nedopřeje nějakou tu houbovou pochoutku. A lidí, kteří tyto plody lesa s nadšením sami sbírají, těch je u nás také požehnaně. Jsme zkrátka národem houbařů.

Abychom se ale své vášni mohli naplno oddat, musí nám přát počasí. A co si budeme povídat, s počasím vhodným pro růst hub to letos zatím nijak slavné nebylo. Situace se ale nejspíš zvolna mění. Po mimořádně suchém období konečně zapršelo. Někde opravdu vydatně, jinde alespoň trochu. No a tam, kde bylo deště víc, už houbaři začali plnit košíky. Sice ne po okraj, takže na nějaké žně to zatím ještě nevypadá, ale aspoň něco. Času je navíc pořád dost. Září je před námi a na své si obvykle můžeme přijít i v první polovině října.

A kde stojí za to vyrazit do lesa už nyní?    

Mykoindex napoví, kam vyrazit s košíkem

Loňská houbařská sezona leckde začala už v prvních červnových dnech. Letos je to jiné. Příroda s deštěm dosud nebývale šetřila a jak každý ví, bez dostatku vláhy se houbám prostě nedaří. Jak už jsme ale řekli, v posledních dnech nám svitla naděje a možná se dočkáme bedel, praváků i oblíbených podhříbků. A kam na ně vyrazit? Kde se vyplatí zkusit štěstí?

Nejprve si pro jistotu připomeňme dvě dobře známá pravidla:  

• Na houby má smysl vyrazit zhruba 7 až 10 dní po vydatnějších deštích.  
• Houby se zpravidla nejdříve objevují na okrajích lesů, u cest, pasek a světlin a je tedy rozumné začít hledat nejprve tam.

A nyní ke konkrétním lokalitám. Na následujících řádcích je pravděpodobnost růstu hub vyjádřena tzv. mykoindexem. A přestože je tento index docela užitečným vodítkem, měli byste vědět, že jde pouze o odhad založený na vyhodnocení optimálních podmínek. Vždy je proto rozumné řídit se navíc informacemi o reálných nálezech hub. Nejlépe těmi z vašeho bezprostředního okolí nebo i takovými, které se objevují na internetu.

Největší šanci na úspěch podle mykoindexu (100 bodů je maximum) mají houbaři zde:

Lužické hory — 84/100

Český ráj — 84/100

Kokořínsko — 80/100

České Švýcarsko — 80/100

Labské pískovce — 79/100

A nejmenší šance jsou tady:

Značná část Šumavy — 34/100

Žďárské vrchy — 27/100

Bílé Karpaty — 19/100

Litovelské Pomoraví — 15/100

Podyjí — 8/100  

Sledujte specializované mapy

Asi víte, že existují také mapy poskytující přehled o možném výskytu hub. Třeba mapa na webu českého hydrometeorologického ústavu, která aktuálně nevypadá příliš příznivě. Zjistíte z ní, že na většině našeho území jsou šance na dobrý úlovek jen průměrné. Třeba severní oblasti republiky jsou na tom ale o dost lépe, a naopak na rozsáhlém území jižní Moravy a v části Vysočiny to zřejmě nemá vůbec smysl zkoušet. Za pár dní však může být situace odlišná a vyplatí se proto sledovat případné změny.

No, a než budou lesy plné hub (jak všichni doufáme), podívejte se na pár receptů, které snad budete moci později použít.  

Bedly na másle jsou delikatesa

Bedla vysoká (Macrolepiota procera) je lahodná houba. A její příprava je snadná. Má navíc tu výhodu, že si pro ni můžete zajít i o několik dní dříve než třeba pro hřiby. Začne růst klidně už 4 nebo 5 dní po deštích. Z kraje sezony ji hledejte spíše na volnějších prostranstvích. Na okrajích lesů, na mezích či loukách. A co s ní? Tady máte recept:

Bedla opečená na másle s bagetou

Suroviny: 5 až 6 bedel (klobouky), trochu hladké mouky na posypání, přepuštěné máslo, jarní cibulku, nakládané papričky, lístky petržele, bagetu (může být i chleba), sůl

Postup: Klobouky bedel očistěte, nakrájejte na menší kousky, osolte a zlehka poprašte moukou. Pak na pánvičce rozpusťte máslo a na něm opečte bedly hezky z obou stran až dozlatova. Bagetu rozřízněte, posypte kousky jarní cibulky a obložte opečenými kousky bedel. Přidejte papričky a nasekanou petržel. Bagetu (případně i chléb) můžete také zlehka opéct, ale není to nutné.  

Uvařte si jednoduchý houbový guláš

Až se vám podaří z lesa přinést trochu větší množství hub, uvařte si z nich guláš. A můžete do něj dát v podstatě všechny druhy, které najdete. Pravé hřiby, podhříbky, kozáky i křemenáče. A nezapomeňte na muchomůrku růžovku – ne nadarmo se jí říká masák. Tady máte velmi jednoduchý recept. Pochutnáte si.

Houbový guláš

Suroviny: 500 g čerstvých lesních hub (hřiby, podhříbky, křemenáče, bedly, růžovky atd.), 4 cibule, 2 lžíce sádla, lžičku mletého kmínu, lžíci mleté sladké papriky, stroužek česneku, cca 750 ml zeleninového vývaru, 2 lžíce hladké mouky, sůl, mletý pepř

Postup: Oloupejte 3 cibule a nakrájejte je nadrobno. Očistěte a nakrájejte (na větší kousky) všechny houby. Oloupejte a prolisujte česnek.

V hrnci rozehřejte sádlo, přidejte nakrájenou cibuli a orestujte ji. Přidejte hladkou mouku a krátce osmažte. Přisypte mletou papriku, krátce orestujte a zalijte zeleninovým vývarem. Neustále vývar prošlehávejte až se začne vařit. Do vývaru přidejte nakrájené houby, česnek, sůl, pepř i mletý kmín. Poduste cca 25 minut – houby musí změknout. Guláš přiměřeně zahustěte hladkou moukou rozmíchanou ve studené vodě a ještě chvíli povařte.

Čtvrtou cibuli pokrájejte na slabé plátky a ozdobte jí hotový guláš. K houbovému guláši se nejlépe hodí chleba, ale můžete zkusit i něco jiného  

Žampiony na víně aneb Houby po burgundsku

A teď ještě něco speciálního. Žampiony, podobně jako bedly, mohou vyrazit už velmi brzy po dešti, takže je můžete zkusit hledat dříve než houby hřibovité. A dříve si z nich také můžete připravit následující delikatesu. Co budete potřebovat?

Žampiony na víně

Suroviny: 2 lžíce olivového oleje, cibuli, 2 stroužky česneku, 2 mrkve, 400 g žampionů, 80 g anglické slaniny, 250 ml suchého červeného vína, 75 g rajčatového protlaku, cca 120 ml zeleninového vývaru, 1/2 lžíce čerstvého tymiánu, 1/2 lžíce čerstvého oregana, 1/2 lžičky mleté sladké papriky, 1/2 lžičky uzené papriky, 2 snítky čerstvého rozmarýnu, lžičku soli a pepře, 4 plátky anglické slaniny, lžíci nasekané petrželky, chleba

Postup: Ve větší pánvi (kterou lze dát do trouby) rozehřejte olej. Oloupanou cibuli nakrájejte najemno a osmažte dozlatova. Nakrájejte mrkev na kolečka, přidejte k cibuli a orestujte. Oloupejte česnek, nasekejte ho najemno a nechte v pánvi rozvonět. Nakrájejte slaninu na kousky a chvíli restujte.

Očištěné žampiony nakrájejte na plátky a přidejte je do pánve. Až žampiony trochu změknou, přimíchejte protlak a chvilku osmahněte. Vše podlijte vínem a pak nechte odpařit alkohol. Oregano s tymiánem nakrájejte najemno a společně s větvičkami rozmarýnu přidejte do omáčky. Osolte, opepřete a přisypte mletou papriku.

Rozehřejte troubu na 180 až 200 °C. Do směsi z žampionů a protlaku nalijte vývar. Důkladně promíchejte, přiveďte k varu a pánev vložte do trouby. Houby pečte asi tak 15 až 20 minut. Na povrchu musí být hezky zlatavé. Zatím si na pánvi z obou stran opečte plátky anglické slaniny, kterou později jídlo ozdobíte. Kromě slaniny jídlo ozdobte ještě nasekanou petrželí.

Podávejte s chlebem nebo s bramborovou kaší.

Obrázky č. 5, 6 a 7 vytvořeny pomocí nástrojů AI