Velikonoce slaví lidé po celém světě

Velikonoce jsou bezesporu jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků a slaví je lidé doslova po celém světě. S takovou oslavou je pochopitelně spojena celá řada tradic a zvyků. Ty mají společný základ, a proto jsou v mnoha zemích velmi podobné. Lze však samozřejmě vypozorovat i určité odlišnosti a čas od času narazit také na obyčeje, které jsou typické jen pro tu kterou lokalitu. Pojďme si tedy některé z nich přiblížit, abyste si udělali lepší představu o tom, jakou podobu mohou mít svátky jara třeba v Rusku, Španělsku nebo daleké Austrálii.

Velikonoce u našich nejbližších sousedů

Nejprve se podíváme tam, kde se oslavy Velikonoc od těch našich liší jen velmi málo, tedy k našim sousedům na Slovensko a také do Polska. Hodování s pomlázkou, kraslice a barevné stuhy. To jsou věci, se kterými se na Slovensku setkáte stejně běžně jako u nás. Koledování se u našich východních sousedů říká „šibačka“ a má podobný průběh jako v Čechách nebo na Moravě. Na východě Slovenska je velmi rozšířené polévání děvčat vodou, případně jejich házení do rybníka či potoka. Každé děvče má takto získat životodárnou sílu vody. S tímto obyčejem se u nás setkáte jen místy. A s čím se doma nepotkáte zřejmě vůbec? Bude to nejspíš „paška“, což je speciální zakulacený bochánek, který se při příležitosti Velikonoc peče právě na Slovensku.

V Polsku je jakýmsi centrem velikonočních oslav kostel a vzhledem k tomu, že je drtivá většina tamních obyvatel věřícími katolíky, se to jeví jako samozřejmé. Na Bílou sobotu se v polských kostelech světí jídlo, které lidé nosí v ozdobených košících upletených z břízy nebo vrby. V domácnostech se malují vejce, pečou bábovky z kynutého těsta a setkáte se rovněž s „mazurkem“, což je tradiční polský plněný moučník. Zpravidla nechybí ani velikonoční beránek a to jak pečený, tak i vyrobený z barevného cukru. Na Velikonoční pondělí se koleduje tak jako u nás. Podobně jako na Slovensku jsou i zde dívky polévány vodou a o den později se pak může dostat podobné koupele také chlapcům.

Německé a rakouské svátky

I v těchto dvou zemích jsou Velikonoce považovány za jedny z nejdůležitějších svátků v roce. Bývají zcela neodmyslitelně spojeny s nejrůznějšími trhy, na nichž jsou pestře malované kraslice, barevné pentle, nejrůznější laskominy a také velikonoční zajíček doslova všudypřítomné. Děti jsou v Německu obdarovávány právě velikonočním zajíčkem, který jim do předem připraveného proutěného košíku nadělí vajíčka a různé sladkosti.

Velmi časté jsou u našich západních a jižních sousedů poutě a lidové slavnosti spojené s nejrůznějšími soutěžemi. Jednou z nich je například házení vajec do výšky nebo do dálky, kdy jde především o to, aby se vejce nerozbilo. Na Bílou sobotu zapalují lidé ohně, kterými se snaží definitivně vyhnat zimu a přivítat nadcházející jaro. Oheň má mimo jiné zajistit plodnost a dobrou úrodu. V některých lokalitách také zdobí barevnými vejci stromky v zahradách a před domy. Pokud jde o jídelníček, o Velikonocích na stole nechybí krom vajec skopové a jehněčí maso, nejrůznější koláče, koblihy nebo třeba mazanec.

V Rusku se slaví o něco později

Velikonoce v Rusku (tzv. „Pascha“) jsou zejména oslavou Ježíše Krista a typické je pro ně především to, že se dík pravoslavnému kalendáři odehrávají v porovnání s těmi našimi o několik dní později. Lidé se obdarovávají barevnými vajíčky a vždy se při tom 3 x políbí, což má symbolizovat přátelství. Vejce se barví nejčastěji na červeno, jelikož červená je barva krve (Ježíšovy). Název „Pascha“ má svůj původ v řečtině a je synonymem pro spasení.

Oslavám „Paschi“ předchází týdenní půst. Velikonoční svátky se slaví po celý týden, v jehož průběhu může takřka kdokoliv vstoupit do kostela a zazvonit na zvon na oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na stole nechybí chleba politý sněhem z bílků – tzv. „kuliči“. Za hlavní chod slavnostní tabule je považována „pascha“, což je velmi bohatě zdobené pečené těsto.

 

Španělsko a jeho tradice

Rovněž ve Španělsku (podobně jako v Polsku) žije mnoho věřících a proto jsou zde oslavy Velikonoc spojeny hlavně s náboženskými tradicemi a konají se tu nejrůznější procesí k uctění Ježíše Krista. Vše začíná Květnou nedělí a končí nedělí Velikonoční a celý tento týden je označován jako svatý (Semana Santa). Nejdůležitějším dnem je jednoznačně Velký pátek, kdy jsou z kostelů vynášeny sochy Virgen de la Esperanza a Virgen da la Macarena a jsou pořádána procesí. Na severu země mívají svátky spíše komornější průběh, zatímco na jihu jsou obvykle veselejší a jsou spojeny i s karnevaly, na nichž se volí královna. Na Popeleční středu je pak pořádán velký „smuteční“ průvod, při němž se pohřbívá zima, která má podobu sardinky.

Ve Španělsku se o Velikonocích připravuje speciální masová pečeně, pečou se bochánky ze sladkého těsta a také zvláštní věnce, do nichž se „vplétají“ natvrdo uvařená velikonoční vajíčka. Kromě vajec je v každém takovém věnci či bochánku zapečena malá figurka a kdo ji najde, toho údajně čeká štěstí. Děti jsou obdarovávány čokoládovými zajíčky a vejci.

A jak je to u protinožců?

Australské velikonoce jsou velice významným svátkem a je jim v této zemi zřejmě přikládána o něco větší váha nežli Vánocům. Vzhledem k tomu, že je tamní populace složena z mnoha různých národností, jsou i tradice a způsoby oslav velmi rozmanité. Za tradiční pokrm jsou nicméně považovány tzv. „Hot Cross Buns“, což jsou sladké housky a mazance s rozinkami a křížkem.

Většina obyvatel je velmi nábožensky založena a tak je v tomto období účast na mši zpravidla považována za samozřejmost. Velikonoce jsou zde tedy tradičně spojeny s některými církevními obřady a nejrůznějšími doprovodnými akcemi.

Líbilo se?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *