Domácí solární elektrárna může být cestou k nezávislosti. Co byste měli vědět, než si nějaké panely na střechu pořídíte?

Solární elektrárny hrají dnes při výrobě energie stále významnější roli. S tím, jak bude postupovat odklon od uhlí, jejich důležitost ještě poroste. Přinejmenším do té doby, než lidé vymyslí nějaký efektivnější způsob, který by jejich domácnosti zvládal zásobovat dostatkem potřebné elektřiny. Přestože fotovoltaiku v její současné podobě stále ještě není možné považovat za bezproblémovou, od svých počátků už urazila velký kus cesty. A co víc, vývoj jde stále kupředu. Faktem sice je, že se zatím neobejdeme ani bez jádra, ani bez plynu, ale kdo ví? Za nějakých dvacet či třicet let může být všechno jinak. Uvažujete o tom, že byste si na střechu vašeho rodinného domu pořídili pár fotovoltaických panelů, ale netušíte, co od toho očekávat a nevíte ani, zda se vám takový krok vůbec vyplatí? Tak se na to podíváme.  

Solární nebo fotovoltaická elektrárna?

Přechod na tzv. čistou či chcete-li udržitelnou energetiku je přinejmenším v Evropě možné považovat za hotovou věc. Přestože bude odklon od uhlí provázen řadou složitých problémů, pravděpodobně neexistuje nic, co by tento trend mohlo jakkoliv zvrátit. Pokud vám probíhající změny dávají smysl a nechcete takříkajíc zůstat stranou, nabízí se vám hned několik možností, jak se zapojit. Jednou z nich je menší domácí elektrárna v podobě fotovoltaických panelů. Ačkoliv lze za technicky nejpřesnější považovat označení „fotovoltaická elektrárna“, běžně se setkáte i s lidovějšími pojmy jako solární nebo sluneční. Na tom, jak svůj nový zdroj energie pojmenujete, však samozřejmě nezáleží. Podstatné je, zda či do jaké míry vám pořízení fotovoltaiky pomůže. Než si k tomu řekneme pár detailů, podíváme se, z čeho se domácí solární elektrárna skládá.  

Panely + střídač = fotovoltaika

Solární elektrárna využívá k výrobě elektřiny sluneční záření. To je zřejmě jasné naprosto každému. S trochou nadsázky lze říci, že jde o nevyčerpatelný zdroj energie, který navíc nezatěžuje životní prostředí. Co do velikosti se lze setkat jak s malými „sestavami“ čítajícími jen několik málo solárních panelů, které zvládnou elektřinou zásobovat tak maximálně jednu domácnost, tak i s obřími elektrárnami o výkonu stovek megawatt. A co je základem každé takové elektrárny? Jsou to následující komponenty:

• Fotovoltaické (solární) panely – se nejčastěji instalují na střechy domů (někdy i na fasády) nebo v případě velkých elektráren na rozsáhlé nevyužité pozemky (pouště, brownfieldy atd.). Pokud na tyto panely dostatečně svítí slunce, vyrábějí stejnosměrný proud. Samy o sobě by vám však byly k ničemu, pokud by k nim nebyl připojen ještě další komponent, a sice tzv. střídač.
• Střídač neboli měnič – zajišťuje přeměnu stejnosměrného proudu na takovou elektřinu, kterou mohou ke svému chodu využívat všechny klasické spotřebiče ve vaší domácnosti. Každý střídač musí být zároveň napojen na rozvaděč.  

S baterií nebo bez?

Pokud jde o typ fotovoltaické elektrárny, v zásadě existují tři varianty. Každá z nich má přitom celkem solidní potenciál šetřit jak životní prostředí, tak i vaše peníze. Než se pro některou rozhodnete, podívejte se na to, v čem se liší:  

1. „Síťová“, která nedisponuje žádným úložištěm a je napojena na distribuční síť, je první z nich. Její výhodou je nižší pořizovací cena a také možnost prodávat aktuální přebytky vyrobené energie distributorovi. Setkáte se s ní celkem běžně.
2. Chcete být nezávislí? Pak investujte vyšší částku a nechte si nainstalovat elektrárnu tzv. ostrovní, tedy s úložištěm. Měla by mít pokud možno takový výkon, který by bez problémů pokryl vaši dosavadní spotřebu, jelikož nebudete připojeni k síti, z níž byste mohli nedostatek elektřiny pokrýt. V tom, zda si pořídíte domácí fotovoltaiku s bateriovým úložištěm nebo bez něj, je ještě jeden a to poměrně zásadní rozdíl. Jestliže chcete energii, kterou vaše elektrárna vyrobí využívat i tehdy, když zrovna slunce nesvítí, musíte ji mít zkrátka někde uloženou. Bez baterie (akumulátoru) se v takovém případě neobejdete. Nejlepší jsou baterie vyráběné na bázi lithia, které mají velmi dlouhou životnost, jsou poměrně malé a relativně lehké.
3. Chcete mít na výběr? Pořiďte si hybridní elektrárnu, která kombinuje výhody obou předchozích variant. Přebytečnou energii můžete buď uložit do baterií, nebo „poslat dál“, tedy prodat distributorovi. Není divu, že tento typ patří v současnosti k nejoblíbenějším.  

Jak je to s návratností takové investice?

Solární elektrárna pochopitelně není zadarmo. Než si ji pořídíte, měli byste proto zvážit celou řadu věcí. Nejdůležitější je zřejmě poměr její ceny a předpokládaného výkonu. Nejde přitom o nic jiného, než o návratnost vaší investice. S jejím výpočtem vám nejlépe pomůže některá z celé řady firem, které se na instalaci fotovoltaiky specializují. Není to nic jednoduchého, protože do hry obvykle vstupuje mnoho faktorů. Jedním z nich je samozřejmě obvyklé množství slunečního svitu, s nímž můžete ve vaší lokalitě kalkulovat. Obecně se uvádí, že pohybuje-li se návratnost zhruba v rozmezí 11 – 16 let, lze hovořit o tom, že celá věc dává smysl. Využitím některého z dotačních programů je samozřejmě možné dosáhnout i „lepších výsledků“, to je pochopitelné. Domácí elektrárna s bateriovým úložištěm, která v závislosti na instalovaném výkonu může stát cca 300 – 400 tisíc korun, vás totiž díky dotaci vyjde nejméně o třetinu levněji. To není špatné.  

Ceny elektřiny porostou

O tom, že ceny elektrické energie v nejbližších letech výrazně porostou, není nejmenších pochyb. Podle prognóz některých ekonomů by v krajním případě mohly už celkem brzy stoupnout dokonce až na trojnásobek toho, na co jsme nyní zvyklí. Výhodnost investice do vlastní solární elektrárny se s ohledem na podobné předpovědi zdá být zcela evidentní. I kdyby k tak dramatickému zdražení nakonec nedošlo, mít na střeše několik výkonných panelů bude mnohým z nás vždy dávat smysl. Nejde totiž jen o ekonomické hledisko. Ve hře je také určitá míra soběstačnosti a krom toho jsou tu též ohledy k životnímu prostředí.

Nebo to vidíte jinak?