Plzák španělský je vytrvalý protivník. Chcete vědět, co na něj platí?

Plzák španělský pochází z jižní Evropy. V našich zeměpisných šířkách se mu však poslední dobou daří natolik skvěle, že zde už de facto zdomácněl. Pro každého, kdo pilně a s láskou pečuje o svoji zahradu, je to bohužel dosti nepříjemná zpráva. Tento slimák sežere téměř vše, na co narazí, množí se poměrně svižným tempem a přirozených nepřátel má u nás jen velmi málo. Pokud ho na svém pozemku objevíte, není to rozhodně důvod k radosti. Přesto nepanikařte! Existuje totiž několik věcí, které vám v boji s tímto vytrvalým škůdcem mohou celkem efektivně pomoci.  

Plzák španělský je postrachem zahrad

Plzák španělský (Arion lusitanicus) z čeledi plzákovitých (Arionidae) se původně vyskytoval na Pyrenejském poloostrově, na západě Francie a také v Anglii. K nám se sice rozšířil už počátkem devadesátých let, ovšem výraznější problémy s ním mají naši zahrádkáři a pěstitelé teprve několik posledních roků. V dospělosti dorůstá cca 8 – 12 cm, což ho co do velikosti řadí v rámci čeledi na druhé místo. Dospělí jedinci mohou být různě zbarvení. Najdete jak slimáky oranžové, tak i tmavě hnědé. Plzák španělský je skutečně „hladový“ a menší zahradu zlikviduje klidně přes noc. Nepříjemnosti však může způsobovat všude, kde najde něco k snědku, třeba i na hřbitově. Je totiž jen málo rostlin, které před ním obstojí. A jak je to s jeho množením?  

Jako hermafrodit to má jednodušší

Jelikož se jedná o hermafrodity, nemusí plzáci při shánění partnera hledat jedince opačného pohlaví. Rozmnožují se nejčastěji počátkem léta a jsou skutečně plodní. V měsících následujících po kopulaci může takřka každý jedinec v několika snůškách naklást 200 – 250 kusů vajíček. Další generace těchto škůdců se pak obvykle líhne v následujícím roce a to při teplotách vyšších než 5 °C. Už jste na mladé slimáky letos na zahradě narazili? Pokud jich bylo víc, máte se nejspíš na co těšit.  

Je velmi přizpůsobivý

Tito slimáci jsou obecně velmi odolní a přizpůsobiví tvorové. Slunce a vedro jim sice nevyhovují, ale poradit si s tím dovedou snadno. Vysoké teploty jednoduše přečkají tak, že se zahrabou do země nebo se ukryjí na nějaké stinné a vlhké místo, třeba do kompostu. Jakmile se však ochladí zhruba na 15 °C a dostaví se mraky a déšť, přichází jejich čas! Vylézají nejčastěji právě po dešti a to cca hodinu před setměním. A světe div se, mají hlad. A to pořádný! Plzák španělský má v oblibě zejména zahrady plné zeleně. Vysoká tráva, dostatek keřů, záhony se zeleninou a květinami. To je pro něj učiněný ráj. Zkonzumuje skoro vše, co se mu připlete do cesty. Obzvláště na pozoru se proto mějte právě při vlhkém počasí. Pokud navečer sprchlo, raději se projděte po zahradě a zkontrolujte, zda není potřeba vyhlásit „stav nebezpečí“! Jestliže na plzáky narazíte, dejte se hned do jejich sbírání, jinak se vám snadno může stát, že týdny péče, které jste vaší zahradě věnovali, vezmou za své za jedinou noc.  

Existuje nějaká obrana?

Kromě již zmíněného sbírání, které je sice efektivní, ale většinou (s ohledem na velké množství slimáků) také fyzicky poměrně náročné, existují i další možnosti, kterými lze těmto škůdcům našich zahrad znepříjemnit život. Můžete čas od času na zahradu vypustit pár kachen a to pokud možno speciálního plemene, tzv. indického běžce. Sice vám nejspíš sem tam ze záhonu uzobnou i kus salátu, ale jako lovci plzáka španělského jsou prý tyto kachny nepřekonatelné. Takovýto způsob boje samozřejmě předpokládá, že nějaké kachny doma chováte. Pokud ne, nevěšte hlavu! Někteří zahrádkáři volí jiné zbraně. Doporučují třeba vysázet rostliny, které plzákům údajně příliš nevoní. Patří k nim například máta, šalvěj, kopr nebo tymián. Zkusit můžete také měsíček, jakoukoliv z mnoha odrůd česneku a rovněž pažitku.  

Ježek je váš kamarád

Některým lidem se také celkem osvědčila ochranná bariéra, kterou okolo rostlin na záhonech vytvořili tím, že zde rozsypali rozdrcené vaječné skořápky nebo piliny. Tento materiál slimákům každopádně vadí a podobně „opevněnému“ záhonku se s velkou pravděpodobností vyhnou. Potkali jste na své zahradě ježka? To je jednoznačně dobrá zpráva! Ježek si na slimácích rád pochutná a zlikviduje jich až překvapivé množství. Aby se však ježci mohli na zahradě zabydlet, potřebují k tomu příhodné podmínky. Uměle vytvořený úkryt ze dřeva a kamení třeba v rohu u zahradní zídky nebo někde pod keřem může dříve či později ježka přilákat. Pokud se u vás ježek usadí, získáte spolehlivého spojence, který vám v souboji se slimáky velice rád pomůže.  

Můžete se samozřejmě pokusit plzáky zlikvidovat také za pomoci chemie. Úspěch je sice téměř zaručen, ale věřte, že znečištěná půda a v důsledku toho nekvalitní a kontaminovaná úroda vám za to určitě nestojí. Dejte přednost nějakému přirozenějšímu, byť pracnějšímu způsobu boje s plzákem španělským.

Zkusíte skořápky, česnek nebo mátu? Anebo na svou zahradu raději pozvete ježky?