Jedovaté rostliny v našich zahradách – znáte alespoň některé?

Existují jedovaté rostliny, a není jich vůbec málo, jejichž půvabu se odolává jen těžko. Je proto celkem pochopitelné, že je vysazujeme na zahradách a zkrášlujeme jimi okolí našich domovů. Řada lidí zkrátka touží svůj pozemek ozdobit něčím výjimečným a pokud možno i exotickým. Někdo si opatří palmy nebo kaktusy, jiný pak může dát přednost právě kráse jedovatých keřů či květin. Možná, že už u domu nějakou podobnou rostlinu máte a o tom, že může být zdraví škodlivá, vůbec netušíte. Pojďme se tedy na některé druhy, s nimiž se lze v našich končinách celkem běžně setkat, podívat trochu blíže.

Jedovaté rostliny jsou nebezpečím hlavně pro děti

Většina lidí je zřejmě toho názoru, že nějaká ta jedovatá rostlina, obzvláště je-li na pohled krásná, zkrátka své místo na zahradě mít může. Nelze s tím než souhlasit, ovšem s jednou výjimkou. Tou je přítomnost malých dětí. Pokud máte děti, které ještě nejsou s to pochopit, že některé kytky do pusy jednoduše nepatří a že je lépe se jich raději ani nedotýkat, pak na vysazování jedovatých rostlin zapomeňte! Riziko otravy může být poměrně velké a rozhodně to nestojí za to. Jestliže ale děti nemáte nebo jsou už větší a vědí, co se smí a co ne, pak si můžete nějakou tu jedovatou krásku klidně pořídit. A z čeho lze vybírat?

Které druhy patří k nejnebezpečnějším?

Pokud jde o míru nebezpečí, která vám od jedovatých rostlin běžně se vyskytujících v tuzemských zahradách hrozí, patří k těm zdaleka nejhorším především skočec obecný, lilek potměchuť, tis červený, pěnišník, chvojka klášterská, lýkovec jedovatý, zerav západní a rovněž hojně rozšířený štědřenec převislý (tzv. zlatý déšť). Za zmínku stojí i trnovník akát, janovec metlatý, brslen evropský, mahonie cesmínolistá a některé další.

Tis červený

Na tis červený (Taxus baccata) narazíte v našich zahradách a parcích opravdu velice často. Tato okrasná stále zelená dřevina je totiž nejenom krásná na pohled, ale velmi dobře snáší i tvarování a je tudíž mezi zahrádkáři oblíbená. Prudce jedovatá je však takřka celá rostlina a to včetně semen! Otravu, která se už cca hodinu po požití tisu projevuje křečemi, průjmy a zvracením, má na svědomí alkaloid taxin. Tento alkaloid vám nakonec může přivodit i srdeční zástavu, tedy smrt. Tis není nebezpečný pouze pro člověka. Ublížit může i drůbeži, králíkům nebo třeba koním. Naopak celé řadě ptačích druhů pak slouží plody tisu jako potrava.

Štědřenec odvislý

Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) je většinou znám spíše pod lidovým názvem „zlatý déšť“. Tento mohutný opadavý keř (často o velikosti menšího stromu) patří skutečně k těm nejkrásnějším rostlinám, se kterými se lze v našich zahradách a parcích potkat. Má hladké větve a kvete zlatožlutě v převislých hroznovitých květenstvích o délce až 30 cm. Plodí tenké zelené lusky, které jsou stříbrně „chlupaté“. Jedovatá je celá rostlina, zejména však právě tyto lusky! Štědřenci se bude dobře dařit na slunném či polostinném místě a má rád středně těžkou a na vápník bohatou půdu.

Mahonie cesmínolistá

Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je rovněž velmi půvabná. Jde o keř s lesklými kožovitými listy zelené barvy. Kvete žlutě a plodí modré bobule. Na podzim dostávají listy temně červenou až hnědočervenou barvu. Pokud jde o jed, ten je obsažen zejména v plodech, kořenech a v kůře. Na člověka působí hypnoticky a po jeho požití se dostavuje těžká nevolnost. Mahonie není příliš vybíravá a má ráda jak slunce, tak i stinná místa. Pokud jde o druh půdy, dává přednost středně těžkým typům a snese i sušší a méně výživné substráty.

Brslen evropský

Na brslenu jsou velmi zajímavé hlavně jeho plody. Jedná se o jakési růžové tobolky obsahující semínka v oranžovém míšku. Právě svou barvou přitahují drobné ptáky, kteří semena zkonzumují a postarají se tím o jejich rozšíření do okolí. Pro člověka jsou však plody jedovaté a to podobně, jako i ostatní části této krásné rostliny (obsahují alkaloidy a glykosidy). Přivodí vám nevolnost, průjem a zvracení a může dojít až k poruše krevního oběhu! Příznaky otravy se projevují nejčastěji v rozmezí 12 až 18 hodin. Aby si dospělý člověk v dobré kondici způsobil smrt, musel by sníst cca 30 tobolek brslenu, takže nebezpečí úmrtí je spíše hypotetické. Pěstování tohoto keře není vůbec náročné a díky svým hustým a jemným kořenům je často využíván ke zpevnění svahů.

Zerav západní

Zerav západní (Thuja occidentalis) je velmi oblíbeným okrasným jehličnanem a to zejména díky faktu, že velmi rychle roste. Nebezpečné však mohou být silice, které jsou obsaženy zejména v jeho větvičkách a šišticích. Jejich součástí je totiž jedovatý bicyklický monoterpen thujon. Citlivým lidem (alergikům) stačí i kontakt se silicí zeravu, aby u nich došlo k podráždění pokožky, jejímu svědění a zarudnutí. Při požití silice však dochází k závažnější otravě projevující se zvracením, průjmem, zvýšeným tlakem a zrychleným tepem. V krajním případě pak může nastat i krvácení do žaludku nebo se projeví degenerativní změny na ledvinách a játrech. Běžná manipulace s touto rostlinou však může přivodit spíše jen drobnější obtíže a to ještě jen zmiňovaným alergikům.