Kompost může mít na vaši zahradu blahodárné účinky. Víte, co do něj patří a jak s tímto pokladem správně nakládat?

Kompost je bezesporu důležitou součástí každé prosperující zahrady. To vám jistě potvrdí nejeden zahrádkář. Při pěstování zeleniny, květin nebo třeba jen při zušlechťování trávníku a okrasných keřů dosáhnete obvykle podstatně větších úspěchů právě tím, že půdě na vašem pozemku rok co rok dopřejete dávku uzrálého a kvalitního kompostu. Jako hnojivo je k nezaplacení a založit ho přitom není nijak náročné. Stačí si jen ujasnit pár detailů a naučit se, co do něj patří a co nikoliv.  

Kompost je biologický „poklad“

Většina biologického odpadu vyprodukovaného vaší zahradou a také vaší domácností nemusí nutně skončit v bio popelnici. Z pohledu optimálního fungování každé zahrady je to dokonce nežádoucí a jde o zbytečné plýtvání drahocennými živinami. Ty se totiž právě díky kompostování mohou dostat do půdy a podpořit tak životaschopnost všeho, co na vašem pozemku roste, počínaje trávníkem přes rozmanitou zeleninu třeba až po živý plot. Ve skutečnosti se tu tedy nebavíme o nepotřebném odpadu, nýbrž o velmi cenné surovině, za kterou vám bude zahrada vděčná a odmění se vám bujnou zelení i větší úrodou. Co pro to musíte udělat?  

Jaký vybrat kompostér?

Nejprve je třeba zakoupit, případně si vyrobit vhodný kompostér. Jedním z důležitých hledisek je přitom předpokládané množství „užitečného“ odpadu, který vám dokáže poskytnout vaše domácnost i vaše zahrada. S přihlédnutím k tomu a s ohledem na možnosti uplatnění budoucího kompostu musíte tedy také volit kompostér přiměřené velikosti. Pokud máte pozemek menší, zpravidla vystačíte s relativně malými plastovými nádobami, které se dají pořídit v obchodech se zahrádkářskými potřebami. Určitou nevýhodou může být fakt, že v takových nádobách budete jejich obsah jen obtížně přehazovat.  

Dejte přednost dřevu!

Lepším i estetičtějším řešením je ale jednoznačně dřevo. Kompostér sestavený z prken tak, aby se v případě potřeby dal částečně rozmontovat a vy mohli jeho obsah přeházet, promísit či rovnou odebrat, je zpravidla rozumnější volbou. Pro zhotovení dřevěného kompostéru je pak ideální trvanlivý dub, případně měkký a snadno opracovatelný smrk. Velmi důležitý je dostatečný přísun vzduchu, bez něhož se kvalitního hnojiva dočkáte jen stěží. Běžně prodávané plastové nádoby sice bývají na několika místech perforovány, nicméně tomu, jak si můžete s ohledem na tuto nezbytnost upravit vlastnoručně vyráběný dřevěný kompostér, se to většinou rovnat nemůže.  

Kompostér už máte - jak tedy začít?

Na dno naskládejte drobné větvičky, nebo jiný hrubší materiál, který zajistí ideální provzdušnění odspoda. Teprve na tuto vrstvu můžete začít postupně přidávat odpad z kuchyně a zahrady. Aby se hned zpočátku optimálně nastartovaly žádoucí biologické procesy, přimíchejte také trochu hlíny a rovněž chlévského hnoje. Jak jsme se už zmínili, důležitý je přístup vzduchu. Aby ho byl skutečně dostatek, je nutné čas od času obsah kompostéru přehodit. První přehazování proveďte zhruba za 6 – 8 týdnů, kdy už jsou brouci, žížaly, nejrůznější červi a veškeré mikroorganismy „v plné práci“ a připravují pro vás „poklad“ v podobě kvalitního hnojiva. Tyto a další užitečné tvory dovnitř dostanete buď oním přidáním hlíny anebo musíte vyrobit kompostér bez pevného dna, aby do něj měli volný přístup. Bez nich se totiž kýženého výsledku nedočkáte!  

Co tam patří a co nikoliv?

Abyste získali skutečně kvalitní hnojivo, které vám bude k užitku a díky kterému se bude ve vaší zahradě dařit třeba i exotickým rostlinám, je nutné vědět, jaké zbytky do kompostéru patří a co by mělo naopak skončit spíše v běžné bio popelnici.

Do kompostéru dávejte například:

a) zbytky rostlin, zeleniny a ovoce ze zahrady i z kuchyně

b) spadané listí

c) posekanou trávu

d) kávovou sedlinu i čajové lístky

e) skořápky vajec i ořechů

f) slámu, seno

g) piliny, hobliny a kůru

h) hlínu

i) drobnější větvičky

j) dřevěný popel

k) zbytky pečiva  

Čemu se vyhnout:

a) zbytkům chemicky ošetřených rostlin

b) kostem a jiným živočišným zbytkům

c) olejům i tukům ze smažení

d) uhelnému popelu

e) rostlinám napadeným chorobami  

Jak s kompostem nakládat a čeho se vyvarovat

Pro správné kompostování je vhodné přiměřeně promíchávat tzv. zelený odpad (trávu, zbytky rostlin, listí…) s odpadem tzv. hnědým (zemina, popel z dřevěného uhlí atd.) Krom výše vyjmenovaných nežádoucích zbytků do kompostéru nepatří ani exkrementy vašich psích nebo kočičích mazlíčků a vůbec se vyhněte všemu, co má živočišný původ. Živočišné zbytky totiž podléhají hnilobě a stávají se zdrojem choroboplodných zárodků. Vznikající kompost mohou tedy značně znehodnotit!

Vlhkost „tak akorát“ a teplota raději vyšší

Důležitá je rovněž pravidelná kontrola optimální vlhkosti! Trochu kompostu vezmete do ruky, promačkáte ho, a když hmota ve vaší dlani drží pohromadě a neteče z ní voda, pak je vše v pořádku. Jinak je nutné kompost přeházet a vmísit do něj trochu suchého odpadu. Ovšem v případě, že by byl naopak příliš suchý, musíte ho trochu prolít užitkovou vodou. Kompost by zkrátka měl být „tak akorát“! Pokud jde o teplotu zpracovávaného materiálu, měla by být už po pár týdnech od založení kompostu spíše vyšší. Dostatečná teplota je totiž důkazem toho, že je vše v pořádku a rozkladné procesy probíhají tím správným způsobem. Příliš „chladný“ odpad je jednoduše „mrtvý“ a znamená to, že zřejmě něco děláte špatně. Ujistěte se proto, zda jste cosi neopomenuli. Na hnojivo pro vaši zahradu byste jinak čekali marně.

Jak už asi tušíte, kompostování není nic složitého. Chce to jen dodržet pár základních pravidel, obrnit se jistou dávkou trpělivosti, no a kvalitní výživy pro vaše rostliny se určitě brzy dočkáte. Uvidíte, jak vám budou vděčné!