Živé ploty

Živé ploty dnes hrají důležitou úlohu na mnoha tuzemských zahradách. U vašeho rodinného domu vám v prvé řadě zajistí potřebné soukromí. Znemožní vstup cizím lidem, ochrání vás před zvědavými pohledy sousedů a v neposlední řadě poslouží též jako bariéra proti hluku přicházejícímu z ulice. Další výhodou je skutečnost, že dokáží pohltit značné množství prachu a zlepšují tak kvalitu ovzduší. Pokud snad o vysazení živého plotu právě uvažujete, mohou vám následující řádky přijít vhod. Seznámíme vás totiž s nejčastěji používanými dřevinami a s jejich přednostmi i případnými nevýhodami.

Obliba živých plotů

Živé ploty jsou tedy čím dál oblíbenější i proto, že významnou měrou přispívají k příjemnému pocitu soukromí, který většina z nás považuje za důležitý. Aby takový plot plnil tuto i další svoje funkce, musíte jej nejenom správným způsobem vysadit, ale také o něj vhodně pečovat. Nejprve se rozhodněte, zda dáte přednost opadavým listnatým druhům dřevin nebo vám bude lépe vyhovovat nějaký jehličnan. To, jak bude váš živý plot nakonec vypadat, pochopitelně nezávisí pouze na druhu vybrané dřeviny. Důležité jsou též prostorové možnosti, které skýtá váš pozemek.

Chcete plot jednořadý nebo víceřadý?

Jednořadé ploty pochopitelně nevyžadují tolik místa jako ty víceřadé a častěji se s nimi setkáte především ve městech, kde je spousta zahrad menších rozměrů. Máte-li k dispozici zahradu rozlehlou, můžete zkusit vysadit plot dvouřadý. Dřeviny se v takovém případě sázejí tzv. do trojsponu. Během několika let tím docílíte toho, že váš živý plot bude dosti mohutný a v zásadě zcela neprostupný, takže nahradí i obyčejné oplocení vašeho pozemku. Není zřejmě třeba připomínat, že výsadbu je nutné učinit i s ohledem na vaše případné sousedy. Jde jednoduše o to, aby živý plot v budoucnu nezasahoval na cizí pozemek a abyste měli možnost jej stříhat a upravovat i z vnější strany.

Chcete zkusit jehličnany?

Základní volbou, kterou musíte učinit, je rozhodnutí mezi jehličnany a listnatými dřevinami. K nejčastěji využívaným jehličnatým rostlinám patří v našich končinách především zeravy neboli túje (Thuja). Vypadají stále stejně a to takřka po celý rok. Určitou nevýhodou může být to, že po větším zmlazení dorůstají poměrně dlouhou dobu, ale jinak se jim nedá nic zásadního vytknout. Cypřišovec Leylandův (Cupressus leylandii) je také poměrně hojným druhem. Je též stále zelený, citelnější zmlazení snáší dobře a rychle dorůstá. Vyzkoušet můžete i tis červený (Taxuss baccata), který je dlouhověkou rostlinou a roste tedy dosti pomalu. Výborně se hodí na stinná místa a je využíván i pro zakládání velice mohutných živých stěn a plotů.

Stálezelené listnaté dřeviny

Často se lze setkat se zimostrázem vždyzeleným (Buxus sempervirens), což je pomalu rostoucí dřevina, jejíž výhodou je nejenom fakt, že na zimu neshazuje listí, ale také to, že plot, který z ní vytvoříte, je zpravidla velice hustý. Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je rovněž stálezelená dřevina, kterou lze jako ohraničení zahrady docela dobře použít. Jedná se vlastně o druh slivoně, jejíž jedinou nevýhodou může být menší odolnost vůči silným mrazům. Dalším druhem vhodným pro živé ploty je zimolez lesklý (Lonicera nitida). Dobře snáší výraznější zmlazení, ale dorůstá obvykle pouze do jednoho metru výšky a hodí se tedy spíše pouze pro optické ohraničení pozemku.

Použít lze i opadavé listnaté dřeviny

Oblíbený je například buk lesní (Fagus sylvatica), který je u nás dostupný v mnoha rozličných kultivarech s různou barvou listů. Narazit můžete také na javor babyku (Acer campestre), který má tu výhodu, že se dá velmi dobře tvarovat. Habr obecný (Carpinus betulus) se rovněž řadí k populárním druhům. Má drobné svěže zelené listy, které na podzim zežloutnou a pomalu opadají. Zapomenout nemůžeme ani na tmavě fialový ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), který je vhodný pro zakládání nižších až středně vysokých plotů.

Jak na to?

Jestliže se nechystáte vysadit opravdu dlouhý živý plot, pak vám pro sázení jednotlivých rostlin postačí vykopat několik samostatných jam. Pokud by však plot měl být skutečně dlouhý, je nejlepší vytvořit jednu velkou rýhu, do které postupně rostliny nasázíte a zahrnete je zeminou. Některé z výše zmiňovaných dřevin jsou poměrně nenáročné a nebudou ani v budoucnu vyžadovat příliš péče. Těm, které jsou náročnější na živiny, je dobré dopřát nějaké zahradnické hnojivo, případně kompost. Trochu rašeliny pak můžete použít u dřevin, které mají rády kyselejší půdu. Možností při volbě rostlin a následné péči o ně je celá řada a vždy uděláte nejlépe, když se ještě před jejich zakoupením poradíte s nějakým odborníkem, který vám může doporučit to nejvhodnější jak s ohledem na konkrétní podmínky ve vaší zahradě, tak i s přihlédnutím k možnostem vaší peněženky.