Topení dřevem se vyplatí. Musíte ale vědět, jak na to!

Topení dřevem je ve srovnání s dalšími variantami vytápění cenově výhodnější. A platí to navzdory faktu, že během energetické krize toto přírodní palivo citelně podražilo. Pokud jde o finanční stránku věci, lze dřevo srovnat pouze s uhlím. Pelety, plyn nebo elektřina, to vše je o poznání dražší. Aby se vám ovšem vytápění dřevem skutečně vyplatilo, musíte vědět, jak na to.

Hodilo by se vám pár jednoduchých tipů? Rádi vám je dnes nabídneme.  

Topení dřevem se vrací

Existují lidé, jichž se energetická krize, která na nás začala doléhat koncem roku 2021, příliš nedotkla. Zase tak moc jich ale není. Od pádu jednoho z velkých hráčů našeho energetického trhu, firmy Bohemia Energy, šly ceny plynu, pelet, uhlí i elektřiny strmě nahoru. Palivové dřevo samozřejmě podražilo také. Jak jinak. Ale navzdory tomu, že jeho cena stoupla o desítky procent, zůstalo jedním z nejvýhodnějších způsobů vytápění.

Někdo svůj dům dřevem vyhřívá odjakživa, a proto ví, co a jak. Jaké dřevo pořídit, jak ho skladovat a jak ho co nejefektivněji použít. Takový člověk obvykle žádnou radu nepotřebuje. Pokud však s tímto osvědčeným palivem teprve začínáte, a to ať už z obav o nedostatek plynu nebo kvůli úspoře financí, může se vám pár tipů hodit. Souhlasíte? Tak se na to podíváme.  

Kolik stojí palivové dřevo?

Než si řekneme, jak dřevo skladovat nebo jak poznat, zda už je suché a jestli může do vašeho nového kotle či do krbu, podívejme se, jak je to s jeho cenou. Pokud totiž za palivové dřevo zaplatíte více než je nutné, nemusí se vám už ve srovnání třeba s plynem takové vytápění příliš vyplatit. Finanční úspora zkrátka nebude tak zajímavá, aby vám štípání dřeva, jeho skladování a také neustálé přikládání do kotle vůbec stálo za to.

Nejčastější měrnou jednotkou, ve které je dřevo nabízeno, je tzv. sypaný metr (PRMS). Takový buk, dub, jasan či habr, případně pak směs těchto tvrdých dřevin, aktuálně pořídíte od nějakých 1700 Kč/PRMS. Měkké dřevo (nejčastěji smrk) můžete mít i o 500 Kč levněji. Ceny se ale samozřejmě liší v závislosti na celé řadě faktorů. Ty nejpodstatnější lze shrnout do následujících bodů:

• Druh dřeva – tvrdé (buk, dub, jasan) je zpravidla dražší. A to nejméně o třetinu. Souvisí to s tím, že je těžší než dřevo měkké. Ze stejného objemu zakoupeného dřeva proto získáte více energie.
• Objemová jednotka – palivové dřevo se prodává buď v tzv. prostorových metrech rovnaných (PRMR) nebo prostorových metrech sypaných (PRMS). Do rovnaného metru se pochopitelně vejde dřeva víc a je tedy dražší. Metr sypaný odpovídá asi tak 0,6 až 0,7 metru rovnaného.
• Stav paliva – dřevo čerstvě pokácené, které nelze ihned použít, je zpravidla levnější. Za suché si obvykle připlatíte.
• Velikost polen – je také důležitá. Chcete dřevo nařezané a naštípané? Může být. Ale taková polínka o délce 25 či 30 cm vás samozřejmě vyjdou dráž, než když si koupíte metrové štěpy, které si budete muset sami náležitě upravit.
• Konkrétní prodejce – je dalším z faktorů, který cenu vašeho dřeva ovlivní. Někteří se chovají poměrně solidně, zatímco jiní obvyklou cenu i o 100 % nadsadí. A existují rovněž tací, kteří vás jednoduše podvedou! Pozor na to!  

Kam s ním?

Ještě dřív než si nějaké dřevo na topení objednáte, musíte mít jasno v tom, kam s ním. Ideální jsou dřevěné či kovové přístřešky, které stojí někde za domem. Na uskladněné dřevo díky zastřešení příliš neprší, zato se mezi poleny často prohání vítr. A o to jde při sušení dřeva především. O zamezení dešti a o přístup vzduchu. Dřevo nesmí být stále dokola zkrápěno deštěm (trochu vlhkosti samozřejmě nevadí) a musí být vystaveno proudění vzduchu. To jsou ideální podmínky!

Pamatujte také, že by dřevník neměl stát těsně u zdi, aby vzduch lépe cirkuloval. Je rovněž důležité, aby v něm dřevo neleželo přímo na zemi, ze které by nasávalo vlhkost!

Než si ale nějaký ten dřevník pořídíte, měli byste si alespoň přibližně spočítat, jakou budete mít spotřebu. Chcete-li totiž dřevem topit celou zimu, musíte mít pro něj dostatek prostoru. A nejen to! Je rozumné nakupovat dřevěná polena s předstihem jednoho až dvou let, aby stihla proschnout. Zpravidla tedy potřebujete ještě více místa. Pořizujete totiž dřevo na dvě následující zimy. A je to tak nejrozumnější, pokud chcete mít jistotu, že dřevo pořádně vyschne a že z něj získáte maximum energie.   

12 až 20 %

O tom, jak dlouho by mělo palivové dřevo schnout nebo jak poznat, že už jím můžete bez obav začít topit, toho už bylo napsáno opravdu hodně. Ne vždy se však podobné rady potkávají s realitou. Proto vám teď nabídneme pouze takové tipy, které jsou opřeny o dlouhodobé zkušenosti. A začneme tím, jakou by mělo mít dřevo vlhkost, než ho vhodíte do kotle.

Optimální vlhkost palivového dřeva se pohybuje v rozmezí 12 až 20 %. Vlhčí palivo špatně hoří, více kouří a znečišťuje jak kotel, tak spalinové cesty. S příliš mokrým dřevem navíc zbytečně pálíte svoje peníze, protože z něj nezískáte tolik energie, kolik vám poskytnou polena náležitě proschlá!  

Jak dlouho by mělo dřevo schnout?

A jak dlouho by tedy mělo dřevo schnout? Velmi často se udává, že jsou to v případě tvrdých dřevin (dub, buk atd.) alespoň dva roky, a v případě těch měkkých (třeba smrk či borovice) pak nejméně 15 až 18 měsíců. Není to ale tak úplně pravda. Palivové dřevo vám může vyschnout i o dost rychleji. Měkkému může pohodlně stačit necelý rok a tvrdému pak zhruba rok a čtvrt. Musíte však dodržet alespoň tato dvě základní pravila (první z nich jsme už ostatně zmínili):

• Dřevo musí být uskladněno na vzduchu a pod střechou!
• Dřevěná polena nesmí být příliš silná a moc dlouhá (menší kusy zkrátka rychleji vyschnou)!

Dva roky nutné na proschnutí tvrdých dřevin? Ano, může to tak být. Ale platí to spíše pro metrovou nebo pro ještě delší kulatinu. Nikoliv pro polínka o délce 25 či 30 cm - ta vám dobře poslouží i o několik měsíců dříve!  

Kupte si digitální vlhkoměr

Dřevo na zimu jste pečlivě naskládali do dřevníku? Čekáte až uschne? Výborně! Jak ale poznat, že už se zbavilo nežádoucí vlhkosti? Zkušenému člověku obvykle postačí, když vezme poleno do ruky a hned ví své. Podle druhu dřeva, velikosti polínka a podle jeho váhy už zpravidla pozná, jestli je dostatečně suché. Ale jak to poznáte vy, pokud jste úplný začátečník? Nebojte se, je to docela snadné. Můžete dvěma polínky udeřit hezky o sebe, a pokud „zazvoní“, jsou nejspíš už v pořádku. Že vám to nestačí? Máte pravdu. Existuje spolehlivější řešení.

Ideálním pomocníkem jsou digitální vlhkoměry. Pracuje se s nimi jednoduše. Jsou opatřeny hroty, které zapíchnete do polínka (nejlépe čerstvě rozštípnutého) a na displeji se vám zobrazí odpovídající hodnota. Jen musíte dát pozor, abyste měřili ten správný druh dřeva! Většina vlhkoměrů má totiž možnost předvolby – měří různé skupiny dřev.  

Není vlhkost jako vlhkost!

Máte spolehlivý „měřák“? Dobře. Abyste však získali data, která skutečně potřebujete, musíte vědět, že existují dva druhy vlhkosti, a to tzv. dřevařská (kterou vám ukáže většina vlhkoměrů) a vlhkost energetická. A protože je pro vás důležitá vlhkost energetická, je nutné naměřenou hodnotu ještě přepočítat. A jak to uděláte? Zde máte jednoduchou „převodní tabulku“. Vlhkost je samozřejmě udávána v procentech:

Dřevařská (měří většina vlhkoměrů):            19        22        25        30        35

Energetická (údaj, který vás zajímá):             16        18        20        23        26       

Z tabulky je patrné, že už při naměření 25 % dřevařské vlhkosti může být dřevo vhodné ke spálení. Jeho energetická vlhkost je totiž 20 %, což je horní „hranice použitelnosti“.  

Je lepší dub nebo dřevo ze smrku?

Už víte, jak dřevo skladovat nebo jak poznat, že už je optimálně suché? Teď přemýšlíte, jestli topit bukem či břízou, nebo jestli raději sáhnout po smrku? No, záleží na okolnostech. Tvrdé dřevo hoří déle a není proto nutné tak často přikládat. Oheň je stabilní. Třeba v krbu je to ideální. Měkké dřevo je zase vhodnější spíše na podpal a na rychlejší rozhoření ohně.

Řada lidí však doporučuje, a to obzvláště při topení v kotli, měkké a tvrdé dřevo míchat. Začít dřevem měkkým a použít nejprve třísky a menší kusy (později i několik větších polen), a po důkladném rozhoření a tedy dosažení teploty nezbytné pro tzv. komínový efekt, přikládat už hlavně dřevo tvrdé (pokud možno spíše větší polena).

Cenově zajímavé topivo 

Dřevo sice podražilo, a to poměrně citelně. Pokud ale víte, jak s ním správně zacházet, je jako topivo stále ještě cenově zajímavé. Ve srovnání s plynem nebo dokonce s elektřinou můžete ušetřit nejméně 30, ale celkem běžně i více než 50 % nákladů. To už dává smysl, co říkáte?