Vánoční tradice – znáte je dobře?

Vánočních tradic, které jsou s blížícími se svátky neodmyslitelně spojeny, je celá řada. Od zdobení stromku a pečení vánočního cukroví, přes nadělování dárků až po pouštění „ořechových lodiček“ či lití olova. Bezpochyby i vy některé z těchto tradic rádi a jaksi automaticky udržujete, ale víte o nich a jejich původu něco víc? Nebo jsou pro vás pouze samozřejmým zpestřením závěru každého roku?

Vánoční stromek tu není nikterak dlouho

Ozdobený stromek je sice dnes zcela neodmyslitelnou součástí vánočních svátků, ale faktem je, že čistě z historického hlediska patří spíše k tradicím novodobým. U nás se objevil poprvé roku 1812 a to v bytě ředitele Stavovského divadla Karla Leibicha. Šlo prý konkrétně o jedličku a již následující rok tuto „novotu“ převzala řada měšťanských domácností. Na venkov doputovalo zdobení stromku až mnohem později a to zhruba na přelomu 19. a 20. století. Většinou se však ještě nejednalo o klasický způsob zdobení, který známe dnes. Vánoční stromek se obvykle zavěšoval nad sváteční stůl špičkou dolů a zdobil se hlavně ořechy, jablky a perníčky.

Kde se vzalo cukroví?

Pečení cukroví je údajně pohanským zvykem. Peklo se ve tvaru zvířat a zavěšovalo se na dveře domů, chlévů či na ovocné stromy a mělo v noci o zimním slunovratu ochránit všechny obyvatele před zlými silami. Teprve v 19. století se cukroví začalo pozvolna přibližovat pamlskům, které známe dnes. Pekly se zejména perníčky s medem a sušeným ovocem, vyráběly se karamely a podobné laskominy. Rozmanitosti co do počtu druhů i použitých surovin jsme se však dočkali až v průběhu století minulého a tak si o Vánocích můžeme pochutnat na vanilkových rohlíčcích, pracnách, lineckém cukroví slepovaném nejrůznější marmeládou nebo se zakousnout do „včelího úlu“.

Náš Ježíšek a dárky

Vánoční dárky v našich krajích nosí kdo jiný než Ježíšek. Je ovšem pravdou, že původně to bylo úkolem svatého Mikuláše a Ježíšek si k nám v 19. století našel cestu ze sousedního Německa. Zatímco v poklidu sedíte u štědrovečerní večeře, Ježíšek má napilno, protože musí nepozorovaně proklouznout k vašemu vánočnímu stromku a každému členu domácnosti pod ním nechat něco pro radost. V padesátých letech minulého století se jej z našich domovů pokoušel neúspěšně vystrnadit ruský děda Mráz, ale nebyl o nic úspěšnější než Santa Claus, který se o totéž snaží v posledních dvou dekádách. Ježíšek je tu zkrátka doma a jeho pozice se zdá být neotřesitelná.

Koledy

Dnes se koledy zpívají hlavně doma u vánočního stromku, ale v minulosti, a to zejména na venkově, obcházeli koledníci jedno stavení za druhým a za zpěv koled a přání všeho dobrého pak byli obdarováváni výslužkou. Nejčastěji se koledovalo od Štědrého dne až do Tří králů. „Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu…“ zná jistě většina z vás.

Budete mít letos kapra?

Ryba na štědrovečerním stole je rovněž zvykem poměrně mladým, podobně jako třeba zdobení stromku. V minulosti to nebylo jídlo nikterak obvyklé. Jedly se zejména polévky a pokrmy z luštěnin. Taková „pučálka“ z naklíčeného hrachu měla například všem strávníkům zajistit hojnost po celý následující rok. Setkat jste se mohli také s čočkou, kukuřičnou či krupičnou kaší politou medem nebo si pochutnat na nějaké houbové omáčce. Ryby se vyskytovaly především na stolech bohatých měšťanů a cestu na venkovskou štědrovečerní tabuli si našly až ve 20. století. K nejtradičnějším druhům patří samozřejmě kapr, ale stále častěji se připravuje třeba štika nebo sumec, ale také losos či pstruh.

Rozkrajování jablíčka

Rozkrajování jablíček patří k velmi oblíbeným tradicím a milují ho hlavně děti. Jablka by se měla rozkrajovat u štědrovečerní večeře, ale řada lidí tak činí i kdykoliv během Štědrého dne. Najdete-li uvnitř hvězdičku, budete příští rok zdraví. Pokud však uvnitř objevíte křížek, nečeká vás patrně nic dobrého. Podobně lze prozkoumat i vlašské ořechy. Kdo najde zdravé jádro uvnitř čtyř ořechů, může se těšit na zdravý a spokojený další rok. Tolik říká tradice…

Pouštění lodiček

Vlašské ořechy se dají využít i při další oblíbené tradici a to při pouštění lodiček. Ořechové skořápky opatřené malou svíčkou se pouštějí buď ve vaně, nebo v lavoru a podle toho jak plují, lze hádat vaši budoucnost. Jestliže se vaše loďka bude držet u břehu, pak vás zřejmě nečeká nic mimořádného. Pokud se však začne dotýkat některé z dalších lodiček, podaří se vám nejspíš v následujícím roce navázat nějaké přátelství, případně potkáte i lásku. Hlídejte si také to, jak dlouho bude svíčka ve vaší loďce svítit. Čím déle vydrží, tím delší prý bude i váš život.

S litím olova se setkáte už jenom zřídka

Jedna z nejstarších tradic z našich domovů už takřka vymizela a setkat se s ní můžete už skutečně jen ve výjimečných případech. Rozehřáté olovo se lilo do studené vody, kde opět ztuhlo. Z vychladlého olova se pak věštila budoucnost podle toho, co komu svým tvarem připomnělo.

Nezapomeňte na jmelí

Zelené či postříbřené a pozlacené snítky jmelí se připevňují nejčastěji na lustr nebo na dveře. To z toho důvodu, že „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a láska bude mít dlouhého trvání. Darované jmelí prý nosí štěstí, a proto je určitě nezapomeňte vzít s sebou na nějakou tu sváteční návštěvu.