Česnek - vše, co o této zázračné rostlině potřebujete znát

Česnek je jednou z nejzdravějších potravin, které můžete svému tělu dopřát. V kuchyni se bez něj takřka neobejdete a v některé ze svých podob (tinktury, tablety) by neměl chybět ani ve vaší lékárničce. Na světě se lze setkat s více než šesti sty druhy česneku. Nejlépe se mu daří v Evropě, Asii a Severní Americe. V České republice má svůj domov cca 13 druhů této mimořádné byliny, ovšem v současnosti se jich u nás pěstuje už nejméně dvojnásobné množství. Poznáte alespoň ty nejznámější a nejpoužívanější odrůdy? Víte, jak může konzumace této zeleniny prospět vašemu zdraví? A tušili jste, že je možné česnek pěstovat nejenom na zahradě, ale také doma?  

Zázrak jménem česnek

Je obecně známo, že česnek má na lidský organismus veskrze pozitivní vliv. Pomáhá při nachlazení, dokáže posílit imunitu a zabraňuje například také usazování škodlivého cholesterolu v našich cévách. Zvyšuje hladinu inzulinu, je skvělý při potížích se štítnou žlázou, osvědčil se v boji s nejrůznějšími infekcemi a může vás také zbavit některých střevních parazitů. Údajně dovede zvýšit i hladinu serotoninu a přispívá tak k potlačení stresu a depresí. Nejvyšších účinků samozřejmě dosáhnete konzumací čerstvého česneku. Ve vaší spíži by tedy rozhodně chybět neměl! Je pravda, že zdaleka ne každý se dokáže vypořádat s nepříjemným odérem, který může lidské tělo v souvislosti s konzumací této zeleniny vydávat. Naštěstí si lze česnek dopřát rovněž v podobě tinktur. Jeho blahodárné účinky jsou přitom téměř beze zbytku zachovány. Česnek si může v hojné míře dopřávat skoro každý, snad s výjimkou těhotných nebo kojících žen nebo lidí, kteří berou léky určené k ředění krve. Nedoporučuje se ani někomu, kdo právě prodělal nějaký chirurgický zákrok.  

Vypěstovat si ho můžete sami

Česneku se výborně daří zejména v hlubších a také lehčích půdách, které obsahují dostatek humusu. Pokud nevíte, jaký typ půdy máte ve vaší zahradě, zkuste se poradit s někým zkušenějším. Můžete tak předejít případným nezdarům při pěstování. Je také známo, že česneku škodí nadměrná vlhkost a také špatně snáší chlévský hnůj. Před jeho výsadbou raději použijte zralý kompost, ten bude mít na růst této zeleniny blahodárný vliv. Kdy je ideální čas pro výsadbu? To záleží na odrůdě. Jarní druhy se sázejí od března do května, ty ozimé pak nejlépe koncem podzimu a to pokud možno bezprostředně před zamrznutím půdy. Stroužky se sází do vyhloubených řádků a měla by je překrývat vrstva zeminy o tloušťce cca 5 až 6 cm. Vzdálenost mezi stroužky by měla být asi 10 centimetrů a doporučená mezera mezi jednotlivými řádky je pak zhruba 25 nebo 30 cm. Před výsadbou je vhodné česnek na několik hodin ponořit do 5% roztoku Sulky, což ho do značné míry ochrání před houbovými chorobami a dalšími škůdci.  

Bez pořádné péče zapomeňte na bohatou úrodu!

Abyste se dočkali solidní úrody, musíte se o česnek v průběhu sezony důkladně starat. Půdu je nutné kypřit a pravidelně zbavovat plevele. Přestože česnek nesnáší vysokou vlhkost, neznamená to, že ho nemusíte pravidelně zalévat a to zejména v sušším období. Potřebuje také dostatek dusíku a je-li vaše půda na tento prvek chudá, musíte rostliny přihnojit. Použijte ledek vápenatý a to nejlépe ve třech dávkách a v množství 10g/m2. Jestliže pěstujete tzv. paličák, který tvoří stvol s květy, uděláte nejlíp, když budete celé květenství průběžně odlamovat. Výživa květenství totiž stojí rostlinu příliš mnoho sil a úroda by potom byla určitě o poznání slabší. Je dobré si připomenout, že úrodu snižuje rovněž jakékoliv použití herbicidů, takže se raději obejděte bez nich.  

Paličák nebo nepaličák?

Existují v zásadě dva základní druhy česneku. Paličák a nepaličák. První druh má vprostřed hlavičky palici, druhý jenom nať. Zásadní rozdíl spočívá v tom, kdy ten který druh sklízíme. Zatímco nepaličáky se sklízejí, až jejich nať zežloutne, paličáky jdou ven ze země ve chvíli, kdy začnou žloutnout jejich listy a když se konec stvolu, který je normálně stočený, napřímí. Kromě dělení na paličák a nepaličák, rozlišujeme u obou druhů již zmiňované jarní a ozimé odrůdy. Pojďme se podívat alespoň na ty, které jsou v našich končinách dobře známé. 

• BENÁTČAN - pozdní odrůda ozimého nepaličáku. Má středně velké cibule s bočními stroužky. Základní barva je bílá. Počet stroužků je velký. 
• BJETIN - raná odrůda paličáku se středně velkými cibulemi kruhovitého tvaru. Boční stroužky nemá. Základní barva je žlutavě bílá s antokyanovými pruhy. Počet stroužků bývá malý až střední.
• ANTON – jde o poloranou odrůdu ozimého nepaličáku. Cibule jsou středně velké až velké a mají středně vysoký počet vnějších stroužků. Základní barva je bílá s antokyanovými pruhy.
• JAPO II - středně pozdní až pozdní odrůda jarního nepaličáku se středně velkými až velkými cibulemi - na příčném řezu elipsovitého tvaru a s bočními stroužky. Základní barva je žlutavě bílá. Počet středně velkých stroužků je značný.
• MATIN – jedná se o ranou až poloranou odrůdu jarního nepaličáku s malými až středně velkými cibulemi s bočními stroužky. Základní barva je bílá s antokyanovými pruhy a počet stroužků je střední až větší.

Nemáte zahradu? Nevadí!

Nemáte vlastní zahradu, a přesto si chcete vypěstovat nějaký česnek, který byste mohli využít při každodenním vaření? Je to možné a navíc to má i jednu nezpochybnitelnou výhodu. Pokud v místnosti, ve které budete rostliny pěstovat, dokážete udržet patřičnou teplotu, můžete mít k dispozici čerstvý česnek takřka po celý rok! Co budete potřebovat? Nějakou nádobu s kvalitní hlínou a palici česneku. To je vše. Palici rozdělíte na jednotlivé stroužky, které vsadíte do hloubky cca 3 cm a to s přiměřenými rozestupy (15 – 20 cm). Nádobu položíte na slunné místo v bytě a zaléváte sice mírně, ale tak, aby hlína nikdy zcela nevyschla. Až se rostlinky začnou drát na povrch, pečlivě je sledujte. Alespoň jednu z nich nechte později vykvést, abyste poznali, že nastal čas sklizně! Není to příliš složité.

Tak co, dáte přednost vlastnoručně vypěstovanému česneku nebo se spolehnete pouze na to, co je zrovna k sehnání v obchodech?