Sejte a vysazujte, březen je v plném proudu - s některými rostlinami neradno otálet!

Co zasít a vysadit v březnu? Přemýšlíte, jaká zelenina už může nebo dokonce musí ven? S jakými květinami se nevyplatí otálet? Pokud nemáte se zahradničením mnoho zkušeností a nevíte, co v tomto ročním období vysévat či vysazovat, nevadí. Za pár okamžiků budete moudřejší. Jedno je ale jisté. Čeká vás dost práce! Rostlin, které by měly co nejdříve do země, totiž existuje celá řada. Které to jsou? Hned uvidíte!  

Vysévejte a vysazujte! První jarní den je za dveřmi

Zahrada je radost, ale často také dřina. No a na jaře, to má každý zahrádkář obzvláště napilno. Vzhledem k tomu, že je první jarní den už za dveřmi, měli byste si pospíšit s výsevem a se sázením některých rostlin. Časné jaro je totiž pro výsev řady semen ideálním obdobím. Sluneční paprsky nabývají na síle a zvolna prohřívají půdu. Potřebné vláhy je zpravidla tak akorát. Je nicméně pravda, že každý rok bývá trochu jiný. Jak tedy poznáte, zda se dát do práce? Je to jednoduché. Půda na vašich záhonech vám sama napoví. Zkuste zarýt tak čtvrt metru pod zem, a pokud není hlína v této hloubce promrzlá, můžete klidně začít. 

Než ale sáhnete po sáčku se semeny, nezapomeňte, že je nejprve nutné zeminu důkladně nakypřit. Jestliže jste záhonky na podzim nehnojili, přidejte nyní alespoň trochu kvalitního kompostu, který je zdrojem důležitých živin. Půdu zbavte prvního plevele a pečlivě ji upravte hrabičkami.  

Zelenina, která něco vydrží

Jakmile je půda připravená, začněte sít první jarní zeleninu. Zdá se vám teplota zeminy příliš nízká? Můžete ji zvýšit černou fólií, kterou na záhon položíte několik dní předem. Zejména za slunečného počasí to dává smysl - prohřátí půdy se tím značně urychlí. A chcete-li časný jarní výsev později chránit před chladem, překryjte záhon netkanou bílou textilií. Určitě to pomůže. A jaké druhy zeleniny snesou chladnější počasí, které je pro druhou polovinu března typické? Pojďme se na ně podívat!

Ředkvičky a salát

S ředkvičkami je to obvykle docela snadné. Už takových 5 týdnů od výsevu, můžete mít první sklizeň. Semena sejte asi 0,5 až 1 cm pod povrch půdy, a to vždy alespoň 3 cm od sebe. Mezi jednotlivými řádky by měla být mezera cca 10 až 12 cm. Ředkvičkám se nejlépe daří v pěkně kypré, kompostem obohacené zemině. Pokud prší málo nebo vůbec, musíte ředkvičky čas od času zalít. Jinak si ale zpravidla poradí i bez pravidelnější zálivky. S výsevem můžete začínat dokonce už v první půli března, je-li solidní počasí bez větších mrazů. Každý zkušenější zahradník vám také doporučí ředkvičky vysévat postupně, třeba vždy po týdnu. Pravidelný přísun „křupavých vitamínů“ je totiž určitě lepší než jedna velká sklizeň.

Že je v půlce března ještě chladno? Nevadí. Rané hlávkové saláty to snesou. Nezničí je ani mírný mráz, jen porostou pomaleji. Chránit je netkanou textilií je ale každopádně rozumné! Chcete-li, můžete si sadbu předpěstovat doma a ven salát vysadit až koncem měsíce, kdy už je většinou přece jen tepleji. Pokud budete salát vysévat rovnou na záhon, sejte hustěji – rostlinky později proberete. Zemina musí být kyprá, dobře propustná a plná živin.  

Špenát a jarní cibulka

Nízké březnové teploty v rozmezí 5 až 10 stupňů jsou ideální pro klíčení semen špenátu. Pro sklizeň mladých listů je vhodné vysévat do sponu 10 cm, pro pozdější sklizeň pak do sponu 20 až 25 cm. Rostlinky je potřeba po nějaké době tzv. vyjednotit asi na 10 až 15 cm. Prostor mezi jednotlivými řádky vyplňte mulčem. Kromě jiného to zamezí ušpinění listů špenátu, což vám později usnadní práci.

Máte rádi jarní cibulku? Aby ne, je totiž velmi lahodná. Říká se jí také naťová a její využití v kuchyni je opravdu široké. Jarní cibulky vyžadují dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Je-li půda ve vaší zahradě moc těžká, přidejte do ní trochu písku a nezapomeňte na kompost. Semena vysejte do připraveného záhonu a zasypte je slabou vrstvou zeminy. Až vzejdou, budete muset cibulku vyjednotit. Tak jako většinu zeleniny. Pokud sázíte už předpěstované sazenice, udělejte mezi řádky mezeru vždy asi 10 cm a mezi jednotlivými rostlinkami v témže řádku pak stačí centimetrů pět. Jarní cibulka vyžaduje pravidelnou zálivku a to samozřejmě hlavně tehdy, když vůbec neprší. Také neuškodí jednou za 3 až 4 týdny trochu hnojiva. Rostliny pak budou silné a zdravé.  

Máte rádi mrkev?

Někdo mrkev miluje, jiný ji naopak nemusí. Je to však zelenina, která je nepochybně zdravá a některé pokrmy se bez ní jednoduše neobejdou. Máte ji rádi? A chcete si ji vypěstovat sami? Pak byste měli vědět, že mrkev vyžaduje slunné stanoviště, kyprou a na živiny bohatou zeminu. Půda může být i trochu písčitá, ale rozhodně ne čerstvě pohnojená. Semena mohou do země už koncem března, případně v první půli dubna, a to do řádků od sebe vzdálených cca 25 cm. Podobně jako u ředkviček můžete i mrkev vysévat postupně, abyste si zajistili průběžnou sklizeň. Mrkev se v období klíčení neobejde bez pravidelné zálivky. Až vzejde, volný prostor mezi jednotlivými řádky prokypřete a sazenice vyjednoťte. Mrkev nejlépe poroste při teplotách nad 15 stupňů, takže v dubnu by se jí už mělo dařit dobře  

Co by to bylo za zahradu bez květin?

V březnu můžete vysévat i papriky, rajčata nebo brokolici. Zde se ale vyplatí výsev spíše do skleníku či fóliovníku, případně předpěstování v „domácích“ podmínkách. Jakmile budou rostlinky větší a venkovní teploty příznivější, mohou třeba právě rajčata ven na záhon.

Mít k dispozici zeleninu z vlastní zahrádky je fajn, o tom nemůže být pochyb. Co by to ale bylo za zahradu bez květin? No řekněte? Květiny každou zahradu oživí. V měsíci březnu se určitě vyplatí předpěstovat sazenice některých letniček. Zejména takových, jejichž vegetační doba je poněkud delší a samozřejmě rovněž těch druhů, které hůře snášejí jarní mrazíky. Zkuste vysít slaměnky, kosmatce nebo astry čínské. Nezapomeňte na aksamitník, cínie ani na lichořeřišnici. Předpěstujte je buď za oknem nebo ve skleníku. A až se počasí zlepší, šup s nimi na záhon!

Některé otužilejší rostliny však mohou ven rovnou. Tedy pokud příliš nemrzne. K nejhezčím „otužilcům“ patří chrpa, měsíček lékařský nebo stále oblíbenější islandský mák. Vysévat můžete černuchu, ostrožky, krokusy či sněženky. A určitě nezapomeňte na narcisy!