Velikonoční vejce lze ozdobit na mnoho způsobů, to jistě víte. Tušíte ale, jak tradice krášlení vajíček vznikla?

Zdobení velikonočních vajec je jednou z nejstarších tradic, na které můžete na světě narazit. Přestože jde o zvyk, který je dnes považován za ryze křesťanský, zdá se, že lidé s dekorováním vajíček začali zřejmě dávno před tím, než se Ježíš Kristus vůbec narodil. Nejstarší nalezené kraslice jsou totiž údajně staré zhruba 45 století. Víte, co za vznikem této tradice stojí? Znáte různé způsoby zdobení a tušíte, co symbolizují jednotlivé barvy, do kterých jsou velikonoční vejce obvykle namáčena?  

Velikonoční vejce jako symbol života

Vajíčka symbolizují nový život. Odedávna jsou synonymem plodnosti a vzkříšení. Nejnovější výzkumy potvrdily, že vejce lidé barvili už v Persii, starověkém Egyptě nebo v Sumerské říši. Nejstarší nálezy lze datovat někam do roku 2500 před naším letopočtem. Vyloučeno však není ani to, že naši předci začali se zdobením vajíček ještě mnohem dříve. Pokud se přesuneme o něco blíže současnosti a zaměříme se na tento zvyk v souvislosti s křesťanstvím, musíme zmínit historku, která dala zdobení vajec nový význam. Ježíš a apoštol Petr kdysi údajně navštívili jednu chudou domácnost. Hospodyně je pohostila tím jediným, co měla k dispozici, a sice vajíčky vařenými v popelu. Aby se Ježíš Kristus ženě nějak odvděčil, udělal z obyčejných skořápek později zlaté. A hospodyně? Ta od té doby každoročně ve stejný den rozdávala vařená vejce pocestným.

Proč se vejce barví?

Krom historky o zlatých skořápkách existuje také další „křesťanské“ vysvětlení tradice barvení a zdobení vajec. Mezi věřícími bylo dříve běžné dodržování čtyřicetidenního půstu. V tomto období byla zapovězena nejen konzumace masa nebo mléčných výrobků, ale právě i vajec. Aby vajíčka, která lidé nemohli sníst, déle vydržela, musela se uvařit. A jak na první pohled rozeznat uvařená od těch syrových ve chvíli, kdy je opět můžete začít jíst? Jednoduše tím, že je obarvíte. K tomuto účelu se prý nejčastěji používala barva černá. V novodobé historii se pak s tradicí zdobení vajíček setkáváme v masovější míře až v průběhu 19. století. Nejčastěji používanou barvou však už není černá, ale červená. Červená je totiž považována za symbol lásky a krve, tedy znamení života.  

Červená nebo žlutá?

S nejrůznějšími velikonočními zvyky se můžeme setkat po celém světě. Barvení a jiné zkrášlování vajec je přitom pouze jedním z nich, i když nelze popřít, že patří k těm nejoblíbenějším. Pomineme-li černou a červenou, pak se s používáním dalších barev nejspíš začalo ještě o něco později. Za základní jsou přitom považovány tyto čtyři barvy:

• ČERVENÁ – již zmiňovaná červená je tedy symbolem lásky a krve (Kristovy) a představuje zrození nového života.
• ŽLUTÁ – má údajně připomínat onu legendu, kdy Ježíš proměnil obyčejné skořápky ve zlaté, aby se odvděčil za pohostinnost, které se mu dostalo. Je rovněž symbolem slunce a světla.
• ZELENÁ -  ta značí přírodu, jaro nebo mládí.
• MODRÁ – je znakem naděje, víry a čistoty a křesťané ji také považují za symbol svěcené vody.  

Když nechcete barvy kupovat

Když chcete ozdobit velikonoční vajíčka, nejčastěji si pro nějaké pomůcky zajdete do obchodu. Zajímat vás přitom budou nejspíš hlavně barvy, které jsou k dostání v nepřeberném množství druhů. Naši předci však tuto možnost neměli. Jak si dokázali poradit? Celkem snadno a vy to jistě zvládnete také. Červenou, růžovou, oranžovou nebo hnědou lze získat z prachu cihel, z červených cibulových slupek nebo díky červené řepě. Hnědá vajíčka můžete mít díky tmavým cibulovým slupkám. Světle modré barvy lze docílit najemno nakrájeným červeným zelím, octem a solí. Chcete tmavě modré kraslice? Zkuste šťávu z borůvek! Abyste mohli někoho obdarovat zeleným vajíčkem, použijte kopřivy, špenát nebo březové listí. Kurkuma dodá barvu sytě žlutou a díky heřmánku získáte rovněž žlutou, ale světlejší.  

Nezapomeňte na dvě pravidla, která platí, ať už používáte barvy z obchodu nebo ty, které jste si připravili doma:

1. SKOŘÁPKU MUSÍTE ODMASTIT - aby se vejce důkladně a rovnoměrně obarvila, musíte je zbavit mastnoty. Měl by na to stačit jakýkoliv prostředek na mytí nádobí.
2. POKUD MÁTE RADŠI TMAVŠÍ – čím déle necháte vejce v barvě ponořená, tím tmavšího a sytějšího odstínu obvykle dosáhnete.  

Zkuste také vosk nebo třeba slámu!

Klasické barvení není samozřejmě jediným způsobem, kterým se velikonoční vejce zdobí. Nejrůznějších technik existuje celá řada. Za zmínku stojí například „vosková batika“. Občas se lze ještě setkat také s háčkovanými síťkami, do kterých se vajíčka navléknou. Je to však pracné a vyžaduje to zručnost. Opomenout nemůžeme ani gravírování, kdy se vejce obarví lihovou nebo anilinovou barvou, do které se pilníčkem nebo nožíkem vyškrabují různé ozdobné vzory. A je tu také sláma. Tu po délce rozříznete, namočíte a rozžehlíte na plátky, z nichž lze vystříhat jemné vzory, které se pak na vajíčko nalepí lepidlem. Není to sice snadné, ale výsledek zpravidla stojí za to!

A co vy? Vystačíte si pouze s barvami nebo zkusíte něco náročnějšího?