Velikonoční zvyky v zemích blízkých i vzdálených

Velikonoční zvyky a tradice jsou s oblibou udržovány v celé řadě zemí a to takřka bez ohledu na fakt, na který z obydlených kontinentů právě zavítáte. Při zmínce o velikonočních oslavách se vám pak nejspíše vybaví takové jejich pojetí, které je typické pro naše končiny a to především zdobené kraslice, pomlázky nebo třeba pečený beránek. Víte ale, jak se velikonoční svátky slaví jinde ve světě? Co například v takovém Chorvatsku, Finsku nebo dokonce na vzdálených Filipínách?

Velikonoční zvyky v Evropě

Zvyky vážící se k těmto svátkům jara v podobě, v jaké se s nimi můžete setkat u našich nejbližších sousedů, dnes vynecháme a zaměříme se na kraje o něco vzdálenější.

Chorvatské „tuckanje“

Snad každý druhý obyvatel naší republiky ve svém životě zavítal do Chorvatska, ale zřejmě jen málokdo tak učinil už v dubnu, aby měl možnost seznámit se se zdejšími velikonočními obyčeji. Stejně jako u nás se i zde setkáte s barvením vajec. Barevnému velikonočnímu vajíčku se říká pisanica. No a s čím se u nás doma asi nepotkáte? Říká vám něco slovo tuckanje? Jde o zvyk či spíše hru spočívající v tom, že si navzájem ťukáte vajíčky tak dlouho, až jedno z nich praskne. Vítězí ten, jehož vajíčko má skořápku celou nebo nejméně popraskanou. A ještě přinejmenším jedna zdejší tradice stojí za zmínku. Jaká? Slyšeli jste někdy o tom, že chorvatská děvčata v tomto čase podstupují koupele v lázni z fialek, aby byla ještě půvabnější? Ne?

No, a pokud jde o pokrmy, na svátečním stole nesmí chybět kulatý sladký chléb, kterému se ve vnitrozemí říká nejčastěji pogača, zatímco na pobřeží Chorvatska se setkáte spíše s názvem pinca.

Jak je to v Británii

Že se blíží Velikonoce, poznáte ve Velké Británii díky Palačinkovému dni (Pancake day), který je posledním dnem masopustu před nastávající Popeleční středou. Z názvu vyplývá, že se v tento den pečou palačinky, které si lidé ochucují hlavně javorovým sirupem, nutellou nebo třeba cukrem s citronovou šťávou. Zdaleka nejznámějším a nejpopulárnějším zdejším zvykem je bezesporu „hon za velikonočními vajíčky“ (Easter egg hunt). Na Velikonoční neděli začnou hned od rána děti hledat čokoládová vajíčka, která jim v domě nebo na zahradě ukryl kdo jiný než velikonoční zajíc.

Na slavnostním stole nemůže rozhodně chybět pečené jehněčí maso s brambory a také zelenina. Typickým velikonočním jídlem jsou v Británii sladké kynuté bochánky s křížem, kterým se říká Hot Cross Buns. Jsou podobné našemu mazanci, ale mají výraznější chuť a to díky směsi koření, která se k jejich přípravě obvykle používá. Celkem běžně se s nimi pak můžete setkat i v jiných anglofonních zemích.

Finské čarodějnice

V této severské zemi chodí děti o Velikonocích na pomlázku převlečené za čaroděje a čarodějnice a to už na Květnou neděli. Za týden všichni, jimž se takto dostalo „pomlazení“, musí koledníky odměnit vajíčkem, nějakou sladkostí nebo třeba drobnou mincí. V poslední době se však už stále častěji chodí koledovat i o Velikonočním pondělí. Finské příbytky jsou kromě obarvených vajíček ozdobeny kuřátky a zajíčky, čímž se velmi podobají tomu, co známe i z našich končin.

Tradičním pokrmem, se kterým se zřejmě jinde nesetkáte, je finská mísa „mämmi“. Je to tmavohnědá ovesná kaše připravená ze slazeného žitného sladu a vody. Peče se pozvolna v lepenkových krabicích, které mají tvar košíku. Dříve se většinou jednalo o poněkud fádní pokrm, ale dnes už si ho lidé běžně vylepšují různými krémy a také cukrem.

Poněkud drsné Filipíny

Na daleké Filipíny přinesli křesťanství a s ním související zvyky a tradice Španělé a to už v 16. století. Dnes tvoří křesťané cca 80 % zdejší populace, což je na asijské poměry skutečný unikát. Není proto divu, že se v hierarchii katolické církve dostávají do vysokých pozic i zdejší kněží.

Kromě mší, které zde probíhají po celý týden, jsou pro filipínské Velikonoce typické četné dramatické hry o utrpení Ježíše Krista. Připomíná se především jeho ukřižování a to velmi naturalistickým způsobem. Vše začíná mohutným procesím, bičováním a nesením těžkého kříže. Nakonec, na Velký pátek, se nechá dobrovolně ukřižovat i několik desítek lidí najednou, aby tak demonstrovali svou pevnou víru a káli se za hříchy, které spáchali. Přibiti na kříž vydrží obvykle tak dlouho, dokud sami nemají pocit, že je jejich pokání dostatečné.

13 milionů křesťanů slaví Velikonoce v Egyptě

Věděli jste, že i v převážně muslimském Egyptě žije zhruba 13 milionů koptských křesťanů? Je tedy pochopitelné, že se i zde můžete v rámci jejich komunity s oslavou Velikonoc běžně setkat. Koptští křesťané drží půst celých 55 dní. Konkrétně to znamená, že se vyhýbají všem živočišným produktům a nejedí tedy maso, vejce ani mléčné výrobky. Oslavy a modlitby pak probíhají celý týden před Velikonoční nedělí.

Není jistě bez zajímavosti, že zvyk barvení vajec pochází nejspíš právě z Egypta. Už pro starověké Egypťany bylo totiž vejce symbolem zárodku života a to i toho posmrtného. Vařená vajíčka proto barvili a zdobili nejrůznějšími vzory a psali na ně i svá přání. Nakonec je vkládali do košíků z palmových listů a rozvěsili je po stromech a na střechy domů a doufali, že bohové do druhého dne jejich přání vyplní.