Pořiďte si zimní zahradu – místo, kde můžete relaxovat při jakémkoliv počasí

Trávíte hodně času na zahradě? Oblíbili jste si posezení uprostřed zeleně? Není divu. A k tomu šálek kávy nebo studený džus, případně vychlazené pivo. A samozřejmě knížku nebo nějaký časopis. Ovšem léto plné barev a pohody tu nebude věčně. Přijde podzim, po něm zima a snadno se vám může stát, že náhle zatoužíte po tom, aby se příjemné a teplé dny co nejdříve vrátily. Alespoň na chvíli. Jenže co s tím? Venku je sychravo a změna k lepšímu v nedohlednu. A přece, řešení existuje! Pořiďte si zimní zahradu! Přestože vám letní dny plně nevynahradí, je to učiněný balzám na duši. Místo, kde můžete po náročném dni v klidu odpočívat nebo se věnovat pěstování nejrůznějších rostlin. Prostě relaxovat!

Že už vás to také napadlo?  

Zimní zahrada jako oáza klidu a pohody

Zdá se, že léto je nenávratně pryč. Než se venku znovu oteplí natolik, abyste se opět mohli posadit na lavičku za domem nebo se hezky uvelebit na terase, několik měsíců to potrvá. A do té doby? Než vám lepší počasí zase dovolí lenošit na čerstvém vzduchu, využijte pohostinnosti zimní zahrady. Dopřejte si pohodu a útulné teplo domova a nevzdávejte se přitom bezprostřední blízkosti přírody. V zimní zahradě můžete trávit svůj volný čas kdykoliv se vám zachce. Aby vám ale co nejlépe sloužila, musíte ji vybudovat s rozmyslem. Pokud do ní například přivedete dostatek tepla z vašeho domu a nepodceníte izolaci, nezaskočí vás ani lednové mrazy. Rozšíříte obytný prostor a získáte přitom více místa nejen pro sebe, ale i pro pěstování oblíbených rostlin.

Ostatně, byla to právě touha celoročně pěstovat i poněkud choulostivější rostliny, co ke vzniku fenoménu zimních zahrad výraznou měrou přispělo. Tyto zahrady byly totiž prý nejprve budovány za účelem pěstování pomerančů, o čemž svědčí i fakt, že jsou ještě čas od času označovány jako oranžerie.  

Funkčnost především!

Zimní zahrady a nejrůznější, často skutečně velkolepé skleníky, si v minulosti nechávali stavět zejména movití lidé. Obzvláště monarchové a jiná šlechta nebo bohatí obchodníci. Například královské skleníky Leopolda II. v belgickém Laekenu, to je učiněný skvost. Něco takového se vám sice asi vybudovat nepodaří, ale nevadí. Svou vlastní zimní zahradu můžete mít také. Než se však pustíte do práce, vše důkladně naplánujte. Je pochopitelné, že chcete, aby zahrada dobře vypadala. Aby zkrátka byla ozdobou vašeho domu. Její funkčnost je však přinejmenším stejně důležitá, ne-li důležitější! Řeč je zejména o konstrukci, která musí být co nejpevnější. Svůj význam má však také kvalitní tepelná izolace a opomenout byste neměli ani faktor údržby. Asi nechcete rok co rok svou zimní zahradu znovu natírat? Že ne? S ohledem na to byste tedy měli zvolit co nejvhodnější materiál, z něhož stavbu zhotovíte.  

Dřevo, hliník nebo plast?

Z čeho tedy zimní zahradu postavit? Jakému materiálu dát přednost? Donedávna hojně používané ocelové nosníky jsou už více méně minulostí. Měly totiž dvě zásadní nevýhody. Jaké? Jednak byly tepelně vodivé a drahocenné teplo jimi proto unikalo ven. To zaprvé. Druhým mínusem byla jejich náchylnost ke korozi, což zvyšovalo náklady na údržbu. Konstrukce se zkrátka musela dosti často natírat. V současnosti se už proto setkáte téměř výhradně s těmito třemi druhy materiálu:

• Dřevo – byste mohli využít hlavně tehdy, pokud nemáte v úmyslu dopřát si příliš rozsáhlé prosklené plochy. Velice vhodný je například dub, ale třeba se smrkem nebo s borovicí také nešlápnete vedle. Vrstvené lepené hranoly ze dřeva mají obvykle vysokou nosnost a velmi dobře vám tedy poslouží. Údržba však ve srovnání s výše zmíněnou ocelí zpravidla o mnoho jednodušší není. Nátěr je zkrátka nutné čas od času obnovit, když chcete, aby vaše zimní zahrada dobře vypadala.
• Plast – má hned několik zásadních předností. Není finančně nákladný, lze ho různě tvarovat a velmi snadno se udržuje. Každá mince má ale dvě strany. Plast totiž reaguje na velké rozdíly v teplotách a do jisté míry se tedy buď rozpíná, nebo naopak stahuje, což znamená, že se neobejdete bez dilatačních spár. Navíc, pokud žijete v místě, kde je počasí po velkou část roku značně nevlídné, celkový vzhled plastové konstrukce se po několika letech přece jen změní k horšímu.
• Hliník – se vyznačuje tvarovou stálostí, je bezúdržbový a vydrží vám „věky“. Má snad pouze dvě nevýhody. Například ve srovnání se dřevem není na pohled tak příjemný, což řadu lidí od jeho použití odradí. A co může být pro mnohé z nás ještě důležitější, je poměrně drahý.  

Zasklení nesmíte podcenit!

V zimní zahradě si chcete v klidu posedět a odpočinout. A to pokud možno v teple. S ohledem na to byste tedy neměli podcenit výběr skla. Použití dvojskla by proto mělo být minimem. Čím kvalitnější zasklení zvolíte, tím méně náročné bude vytápění. Pozor ale na střechu! Ať už bude rovná nebo šikmá, mějte na paměti, že jde o poměrně citlivé místo, které se neobejde bez bezpečnostního skla. Silná vrstva sněhu, velké kroupy nebo jakýkoliv předmět, který na střechu zimní zahrady zhotovenou z obyčejného slabého skla dopadne, to vše může způsobit nepříjemné škody. A v horším případě vás rozbité sklo padající z výšky může i poranit!  

A co topení?

Pokud bude vaše zimní zahrada přirozeně navazovat na nějakou obytnou a důkladně vyhřívanou místnost, mohla by se do jisté míry obejít bez vytápění. Možná to ale bez vlastního topení nepůjde. V tom případě si uvědomte, že větší prosklené plochy na rozhraní teplého a chladnějšího prostoru se rády rosí. Abyste se tomuto rosení vyhnuli, a zajistili si ničím nerušený výhled do okolí, rozmístěte topidla podél těchto skleněných ploch. Obzvláště dobrou volbou pak bývají podlahové konvektory zakryté mřížkou!

Ať už budete v zimní zahradě pouze lenošit nebo se oddávat pěstování cizokrajných rostlin, v teple vám to nepochybně půjde mnohem lépe. Tak na to včas myslete!