Velikonoční zvyky a jiné zajímavosti, o kterých jste možná ještě neslyšeli

Existují velikonoční zvyky a tradice, které zná určitě každý. Barvení vajíček, pletení pomlázky nebo třeba příprava takových dobrot jako je mazanec či velikonoční beránek. To jsou zkrátka záležitosti, jimž se v našich krajích nevyhnete. A to ať už máte Velikonoce v oblibě nebo patříte k lidem, kteří by se bez nich docela dobře obešli.

Existují však také zvyky, ale i jiné zajímavosti, které už tak dobře známé nejsou. V našich končinách o nich slyšel jen málokdo. Máte pět minut času? Tak se na některé z nich podíváme!  

Velikonoční zvyky a tradice, které dobře znáte

Než se podíváme na pár „velikonočních“ zajímavostí, na které můžete narazit při cestování napříč planetou, zůstaneme ještě chvíli doma. Schválně, který z následujících zvyků máte nejraději? Je to barvení vajíček, chození na koledu s vlastnoručně upletenou pomlázkou, nebo zdobení domácnosti květinami, věnci a figurkami zvířátek? Že je to právě zdobení vajec? Není divu.

Barvení kraslic, které nám slouží coby půvabná dekorace, ale také jako výslužka všem koledníkům, to je asi jeden z nejoblíbenějších a také nejrozšířenějších zvyků, na jaký můžete v naší zemi narazit. Způsobů, jimiž lze vajíčka ozdobit, je více než dost. Někdy je to jednodušší, jindy komplikované. Výsledek ale často stojí za to. A jaké techniky zdobení patří u nás k nejobvyklejším? Jsou to zřejmě tyto:

• Malování včelím voskem a následné máčení v barvách
• Vyškrabování vzoru na už obarvená vejce
• Polepování obarvených vajíček slámou
• Ovazování vajec částmi rostlin a barvení
• Lepení obrázkových samolepek  

Chodíte v pondělí na pomlázku?

A co velikonoční pomlázka? Líbí se vám tenhle zvyk? Někdo na něj nedá dopustit, jiný ho naopak zavrhuje. Chodíte rádi na koledu? Nebo máte pocit, že je to kratochvíle vhodná spíše pro děti? Pokud patříte k jedincům, kteří si zvládnou uplést pomlázku sami, asi také nevynecháte příležitost ji použít. Šlehání děvčat pomlázkou, které se odehrává na Velikonoční pondělí, má v našich končinách hlubokou tradici. A přestože se to některým ženám nezamlouvá, je to věc, kterou prý pánové dělají jen pro jejich dobro. Šleháním se totiž z mladých proutků na ženu přenáší svěžest a mládí, což jí má dodat na kráse a na vitalitě.

A mimochodem, věděli jste, že se na pomlázku chodí každý rok v jiný den? Je to sice vždy pondělí, to ano, ale Velikonoce připadají pokaždé na jiné datum. Je to jediný „pohyblivý“ svátek v našem kalendáři. Velikonocím je zasvěcena vždy první neděle po prvním jarním úplňku.

Ale teď už k tradicím, zvykům a zajímavostem, které na vás o Velikonocích mohou čekat někde ve světě.  

V Itálii to berou vážně, na Sicílii jsou vynalézaví

Velikonoce se na apeninském poloostrově nesou v duchu křesťanských tradic. Na rozdíl od našeho spíše světského pojetí je zde většina lidí bere velmi vážně. Náboženská procesí oslavující Kristovo zmrtvýchvstání jsou tu zcela běžná. Italové také pečou tradiční sladké dorty ve tvaru holubice a někteří vyrážejí do přírody na piknik. Velikonoce mají v Itálii opravdu velký význam.

Je také pravda, že v některých částech Itálie si svátky různě vylepšují. Třeba na Sicílii při příležitosti Velikonoc slaví svátek Abballu de daivuli. Při něm někteří lidé nosí masky symbolizující ďábla a odchytávají kolemjdoucí. Duše takto polapených jedinců se však ze spárů satanových služebníků mohou vykoupit. Hádejte jak? Musí jim zaplatit pití. Zkrátka takový odpustek.

Na Filipínách vás rovnou ukřižují!

Pro někoho je to možná trochu překvapení, ale k zemím s velkou křesťanskou tradicí se řadí také daleké Filipíny. Křesťanství sem před pěti sty lety přivezli Španělé. A ujalo se velmi dobře. Oslava Velikonoc má však na Filipínách poněkud drsnější podobu, než na jakou jsme zvyklí u nás. Někteří opravdu horliví věřící se totiž na znamení Kristova utrpení nechávají přibít na kříž, aby tak odčinili všechny hříchy, jichž se za uplynulých dvanáct měsíců dopustili. Trochu silná káva, co říkáte? Církev to prý sice nepodporuje, ale zabránit podobnému jednání nedokáže.  

Za zločinem do Norska

Obyvatelé Norska mají jednu skutečně zajímavou tradici. Říká se jí Paaskekrim neboli Velikonoční zločin. Nejde však o páchání skutečných zločinů, ale o oblibu detektivek, thrillerů a vůbec příběhů s kriminální zápletkou. Knihy, filmy nebo seriály s touto tématikou jsou nedílnou součástí norských Velikonoc a to už více než 100 let! Každý rok zde touto dobou vychází nějaká nová detektivka. A televize, ta vysílá jednu „krimi“ za druhou. Jinak jsou ale Norové úplně normální. Vážně. Tráví svátky v kruhu rodiny či s přáteli, a často vyrážejí na svoje horské chaty, kde Velikonoce hezky pospolu oslaví.  

V Austrálii na zajíčka zapomeňte!

V Austrálii jsou Velikonoce asi nejdůležitějšími svátky v roce. Mnozí lidé jim zde přikládají dokonce větší váhu než všeobecně populárním svátkům vánočním. Jelikož jde však o zemi, která je domovem celé řady národností, mají oslavy Velikonoc poměrně pestrou podobu. Oblíbené jsou církevní obřady a také nejrůznější společenské akce, které se váží vždy ke konkrétnímu kostelu. V posledních dekádách se v Austrálii „uchytil“ zvyk hledání velikonočních vajec, známější jako hon na velikonoční vajíčka. Původ této tradice, kdy se především děti snaží naplnit své košíky zdobenými vajíčky, která pro ně dospělí předem hezky poschovávali, je ale v Německu.

Pokud byste však v Austrálii hledali velikonočního zajíčka, budete mít asi smůlu. Zajíc je zde totiž vnímán spíše negativně, protože lidem připomíná invazi těchto zvířat, kteří sem byli kdysi zavlečeni z Evropy, a kteří tu pak způsobili značné škody. Zajíčka proto nahradil australský bandikut. Říká se mu také „bilbi“.  

5 velikonočních zajímavostí

Na to, jak lidé slaví Velikonoce v dalších zemích světa, se můžeme kouknout zase jindy. Prozatím se však alespoň podíváme na pár zajímavostí, o kterých jste třeba ještě neslyšeli a které určitě stojí za zmínku. Takže?

• Každoročně je na světě vyrobeno téměř 100 milionů čokoládových zajíčků.
• V Brazílii lidé vyrábějí slaměné panenky, které představují Jidáše, jenž zradil Krista. Panenky jsou zavěšeny venku na ulici a kolemjdoucí je potom bijí.
• Starověká pověra říká, že podaří-li se vám o Velikonocích najít vajíčko se dvěma žloutky, bude vás provázet štěstí.
• Největší čokoládové vajíčko vyrobili roku 2011 v Itálii - 10 metrů na výšku a 7200 kg váhy.  
• Pletené nádoby, třeba košíky, do kterých se o Velikonocích dávají vajíčka, ale i různé dobroty, mají symbolizovat ptačí hnízda a tedy i nový život, který z nich vzejde.