Víte, jakou půdu máte ve vaší zahradě? A víte, jak ji případně vylepšit, aby se u vás rostlinám dařilo?

Je půda ve vaší zahradě hlinitá, písčitá nebo třeba jílovitá? Zajímá vás, jaké jsou mezi jednotlivými typy rozdíly a co můžete udělat pro to, aby byla půda právě na vašem pozemku co nejkvalitnější a dařilo se u vás široké škále rostlin? Trochu vám poradíme, aby vám péče o zahradu šla hezky od ruky.

Půda hlinitá a hlinitopísčítá

Hlinitá půda velmi dobře zadržuje vodu a rovněž dokáže udržet řadu minerálních hnojiv. Není však příliš provzdušněná a na jaře se prohřívá pomaleji. Její kvalitu může vylepšit mulčováním a vhodné je též takovouto půdu vápnit. Hlinitopísčítý typ se už vyznačuje lepším provzdušněním a také minerální hnojiva udržuje o poznání lépe. Bohužel příliš dlouho nezadrží vlhkost, i když jinak se jedná o typ velmi kvalitní. Trochu vylepšit můžete tuto půdu mulčováním a kravským hnojem a uvidíte, že by se v ní mělo dařit naprosté většině rostlin.

Písčitá půda potřebuje chlévský hnůj

Velmi dobře absorbuje vodu, dobře se provzdušňuje a také se lehce zahřívá. Bohužel se však dokáže i velmi rychle ochladit a jak vodu, tak i minerální hnojiva nezadržuje vůbec dobře. Písčitou půdu můžete zkusit vylepšit chlévským hnojem a rašelinou.

Jílovitá je nejtěžší, rašelinná naopak nejkyselejší

Jílovitá je rozhodně tím nejtěžším typem, který zadržuje vodu nadměrně, což může vést až k tomu, že rostlinám začnou uhnívat kořeny. Provzdušnění také není nejlepší, ale dá se mu pomoci například zapracováním křemičitého písku nebo pěstováním bobovitých rostlin, které do půdy přinesou dusík. Neuškodí také chlévský hnůj a kompost. Rašelinná půda je zase nejkyselejší a velmi dobře drží vodu. Výborně váže také minerální hnojiva. Je však hůře provzdušněná a poměrně studená. Je doporučováno ji vápnit a přidávat do ní hrubý písek.

Jak se o půdu co nejlépe starat?

Bez ohledu na typ půdy rozhodně zapomeňte na chemická hnojiva a dejte vždy přednost těm přírodním. Máte-li nedostatek vlastního kompostu, můžete ho zakoupit v některých zahradnictvích, případně od nějakého zemědělce. Zkrátka se snažte půdu neznečišťovat, abyste neublížili důležitým mikroorganismům, které jsou zcela nezbytné pro správné fungování celého ekosystému. Snažte se ji také nenarušovat kopáním zbytečně velkých děr a pracujte s ní tedy co nejšetrnějším způsobem. 

Důležitá je rozmanitost!

Rozmanitost druhů rostlin i hmyzu je pro kvalitu vaší půdy velice důležitá. Pěstujte proto co nejvíce rozličných květin, keřů, bylinek, ale i nejrůznější zeleninu a ovocné stromy. Nevyhýbejte se ani některým exotickým druhům, pokud je šance, že se jim u vás může dařit. Podpoříte tím zdraví a odolnost půdy a přilákáte také množství živočišných druhů, které budou ve valné většině vaší zahradě ku prospěchu.

Může být plevel i užitečný?

Možná vás trochu překvapí, že plevel nemusí být jen nepřítelem vaší zahrady. Někdy totiž dokáže docela dobře ochránit půdu a zároveň být zdrojem živin pro důležité mikroorganismy. Proto někdy zkuste, a to navzdory zavedeným praktikám, nevytrhávat plevelné rostliny i s kořeny a pouze je přistřihněte. Ustřižené stonky pak můžete rozházet třeba na záhoncích, kde budou fungovat coby kompost. Způsobů, kterými můžete půdě ve vaší zahradě prospět, je celá řada. Pamatujte však hlavně na pravidlo číslo 1: Je-li to jen trochu možné, zapomeňte na chemii!