Vyzkoušejte fermentaci – kvašené pokrmy vám zachutnají a prospějí vašemu zdraví!

Fermentace je tradiční, spolehlivá a nanejvýš zdravá metoda úpravy potravin. Patří k nejstarším způsobům, jimiž lidé konzervují rozmanité pokrmy. Omrzelo vás už klasické zavařování ovoce a zeleniny? Chcete zažít novou dimenzi chutí a dopřát svému tělu řadu velice prospěšných látek? Naučte se fermentovat!

Ukážeme vám, jak je to snadné.  

Fermentace neboli kvašení

Zelí a okurky, květák nebo mrkev. Jablka či hrušky, rybíz, angrešt, borůvky i maliny. Kvašením neboli fermentací lze upravit téměř vše. A lidé to dávno vědí. Nejstarší důkazy o tom, že si takto vylepšujme svůj jídelníček, sahají nějakých osm tisíc let nazpět. Kvašení je proces, při němž dochází k přeměně složitých organických látek na jednodušší. Takto přeměněné potraviny, jinak také označované jako tzv. funkční, jsou plné živých mikroorganismů. A to takových, které jsou pro správné fungování lidského těla důležité.

Kromě fermentované zeleniny či stejně „vylepšeného“ ovoce je najdeme rovněž v zákysech, kefírech a nejrůznějších sýrech. Trh s funkčními potravinami mimochodem neustále roste. Zájem o ně stoupl například i kvůli covidu. Mnozí lidé se totiž dnes snaží žít zdravěji, aby se dokázali lépe vypořádat s všelijakými chorobami, které je mohou potkat. A kvašená jídla jim v tom mohou rozhodně pomoci.

Neměli byste s konzumaci fermentovaných potravin také začít? 

Přírodní probiotika

Jak jsme řekli, fermentované potraviny v sobě mají značné množství velmi užitečných mikroorganismů. Obsahují však také řadu důležitých enzymů a minerálů, ale i jiných látek, které pozitivně působí na zdraví každého člověka. Jsou to vlastně přírodní probiotika, která spolehlivě obnovují náš střevní mikrobiom.

Kvašené potraviny procházejí procesem tzv. laktofermentace, při němž bakterie zpracovávají cukr a škrob a produkují kyselinu mléčnou. Takové potraviny jsou trvanlivé, plné vitamínů skupiny B, omega-3 mastných kyselin a důležitých kmenů probiotik. Pro lidský organismus jsou fermentovaná jídla snáze stravitelná! Jejich konzumací posilujeme náš imunitní systém, snižujeme hladinu cukru v krvi a také regulujeme chuť k jídlu. Pomáhají našemu organismu vypořádat se s mikrobiální infekcí. A jak jsme už řekli, významně zlepšují celý proces trávení.  

5 důvodů pro fermentaci

Fermentace bývá kromě zmíněných sýrů, kefírů či jogurtů používána rovněž při procesu výroby piva, vína nebo i octa. A jak jsme také uvedli, kvašením se uchovávají a vylepšují i rozmanité druhy ovoce a zeleniny. Pokud máte zahradu nebo třeba vlastní skleník, můžete takto zpracovat veškeré přebytky, které vaše rodina nestihne sníst. A použít lze samozřejmě také zeleninu či ovoce z nějakého trhu, případně ze supermarketu. Musí být však kvalitní a co nejčerstvější!

Kvašení ovoce a zeleniny lze v domácích podmínkách realizovat celkem snadno. Fermentaci můžete „podrobit“ okurky, zelí, dýně, mrkev, salát nebo ředkvičky, ale třeba i květák či brokolici. A bezpochyby i řadu dalších druhů. Oblíbené jsou rovněž kvašené bobuloviny. Hlavně rybíz, ostružiny a maliny nebo borůvky.

A jaké jsou hlavní benefity takto upravené zeleniny a ovoce? Zopakujme si je. Toto je 5 pádných důvodů pro fermentaci:

1. Vysoká výživová hodnota
2. Snadná stravitelnost
3. Zajímavější chuť
4. Posílení imunitního systému
5. Delší doba trvanlivosti  

Máte spoustu rybízu a nevíte, co s ním?

Máte bohatou úrodu rybízu nebo malin? Přinesli jste si z lesa spoustu nádherných borůvek a nevíte, jak s nimi nejlépe naložit? Neváhejte a vyzkoušejte fermentaci. Že nemáte zkušenosti s klasickým zavařováním? To ale vůbec nevadí. Fermentování ovoce je hračka. Jen nezapomeňte, že byste stejně jako při zavařování měli zpracovávat pouze čerstvé plody. A nikoliv takové, které už třetí den „odpočívají“ někde v misce nebo na talíři!

A jak na to?

Zde je stručný postup:   

• Nejprve si připravte fermentační sirup. V několika sklenicích smíchejte vždy šálek cukru se dvěma šálky vody a s balíčkem pekařského droždí. Míchejte dokud se cukr nerozpustí. Nasaďte na sklenice víčka, ale jen lehce. Nechte cca 3 dny uležet. Pak se u povrchu objeví první bublinky, což je signál, že je sirup připraven.
• Do sklenic se sirupem naskládejte jen nepoškozené ovoce, větší kusy (třeba hrušek či jablek) pokrájejte. Přidejte cukr a vše pečlivě promíchejte. Ovoce můžete také chuťově vylepšit rozmanitými ingrediencemi. Zkuste třeba skořici, pomerančovou kůru, hřebíček nebo mátové lístky. Sklenice nyní uzavřete důkladně a uložte je do chladu, sucha a temna. Ideálně do domácí spižírny, kde dojde k fermentaci.

Obsah sklenic je dobré sníst co nejdříve po otevření. Nejlépe tak do dvou či tří dnů.

Výhody kvašeného ovoce už znáte. A co jeho použití? Kromě přímé konzumace ho můžete využít stejně jako by bylo čerstvé nebo klasicky nakládané. Upečte si rybízový koláč, připravte malinový koktejl. Je to jen na vás.